CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Řeka Lužnice je říční tepnou Třeboňské pánve. Protéká napříč Třeboňskem, od jižních hranic s Rakouskem až po Veselí nad Lužnicí.
Lužnice je pro Třeboňsko řeka velmi významná; její voda teče Zlatou stokou, Novou a Starou řekou a díky tomu podivuhodným způsobem zásobuje mnohé rybníky i celé rybniční soustavy a vzácné mokřady Třeboňska.
Řeka Lužnice je dlouhá 208 kilometrů
Lužnice (německy Lainsitz nebo Luschnitz) je řeka na jihu České republiky s horním tokem v Horním Rakousku. Je to pravobřežní přítok Vltavy.
Lužnice je dlouhá 208 km a odvodňuje území o rozloze 4234,65 km²; oproti ostatním jihočeským řekám má však velmi malý spád a teče pomalu. Řeka má řadu přítoků, z nichž největší jsou Dračice, Koštěnický potok a Nežárka.
Lužnice protéká Novohradskými horami, Vitorazskem, Třeboňskou pánví a Středočeskou pahorkatinou. Celý horní tok Lužnice od hranic s Rakouskem až k Veselí nad Lužnicí je součástí CHKO Třeboňsko. Poté je koryto řeky v úseku od Veselí nad Lužnicí k soutoku s Vltavou chráněné jako Přírodní památka Lužnice.
Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory Eichelberg (1054 m), v nadmořské výšce 970 m. Nejlepší přístup k prameni je z obce Karlstift, z níž vede k prameni 2 km dlouhá cesta značená orientačními tabulemi.
Nedaleko od pramene řeka vstupuje východně od Pohoří na Šumavě na české území, a po asi 5 km, kdy v mírném odstupu sleduje z české strany státní hranice, se vrací do Rakouska. Protéká městem Weitra (Vitoraz) a dále po proudu tvoří hranici mezi Gmündem a Českými Velenicemi.
Za Gmündem se opět vrací na území Rakouska, ale po několika kilometrech se obrací do Čech a míří do široké Třeboňské pánve.
Od hranic až do Suchdola nad Lužnicí řeka přirozeně meandruje v široké nivě, kde se nachází stovky tůní a slepých říčních pramen a pestrá řada nejrůznějších typů mokřadů. Pravidelné malé povodně jsou na tomto území žádoucí a neškodné. Při velké povodňové vlně je naopak tato říční niva důležitým místem pro zadržení vody a její zpomalení. Toto území je jedním z posledních zachovalých míst nížinné meandrující řeky v Česku, a proto zde byly vyhlášeny přírodní rezervace Krabonošská niva a PR Horní Lužnice.
Za Veselím n. L. se do již jedné vody řeky Lužnice vlévá Bechyňský potok, který přivádí vody mj. ze Soběslavsko-veselských blat.
Lužnice dále protéká městy: Soběslaví, Planou nad Lužnicí, Táborem, Bechyní.
Na 24. km Lužnice je řetězový Stádlecký most, unikátní technická památka střední Evropy.
Ve městě Týn nad Vltavou se voda Lužnice (v 354 m n. m.) zvolna vlévá do řeky Vltavy.
Lužnici proslavili vodáci ze Suchdola nad Lužnicí; místní Vodácký oddíl organizuje každoročně řadu dnes již tradičních akcí. Mezi nejvýznamnější patří jarní Odemykání Lužnice, letní Vodácký flám, podzimní Zamykání Lužnice a svatoštěpánská Vánoční jízda.
Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám i pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku „rychlejší vody“ od Tábora k Bechyni.
Pro ty, kteří chtějí poznat vodáckou Lužnici "na vlastní oči", nabízíme tip na vodácký výlet Třeboňskem.
V roce 2014 vznikla v rámci projektu Stezka podél Lužnice nás spojuje stejnojmenná dálková pěší stezka, která vznikla ve spolupráci s rakouskými turisty, a měří 230 km.
Část této stezky z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou se ocitla na seznamu nejlepších stezek Evropy.