CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Dračice (německy Reissbach, dříve známá jako Bystřice) pramení nedaleko obce Kunžak v jižních Čechách a tvoří osu přírodního parku Česká Kanada. Délka toku je 49,0 km, plocha povodí měří 154,2 km². Do roku 1920 (rozdělení Vitorazska) tvořil úsek koryta řeky část hranice Čech a Dolních Rakous.
Od svého pramene Dračice teče jihozápadním směrem, protéká několika rybníky (Žišpašský rybník, Osika), osadou Albeř a městem Nová Bystřice. Zhruba dva kilometry jižně od Nové Bystřice opouští Českou republiku a vtéká do Rakouska. U Františkova se k nám vrací.
Za Klikovem říčka Dračice pravobřežně ústí do řeky Lužnice.
V údolí Dračice bývaly největší železárny v Čechách. Vodní energie z Dračice poháněla dmychadla ke vhánění vzduchu do vysokých pecí, mlýny na mletí železné rudy a hamry v kovárnách. Zásoby železné rudy se zde však koncem 19. století vyčerpaly. V té době (rok 1867) přišla navíc ještě povodeň, a ta pak už jen zánik továrny a tedy i zdejší železářské výroby urychlila.
Směrem po proudu jsou v lese dodnes pozůstatky hamrů, hrází, náhonů a mostů. A samozřejmě zde můžeme nalézt i kousky železné rudy.
Oblast Dračice si uchovala do dnešních dnů poměrně divoký a neprobádaný ráz, což je dáno mj. i tím, že oblast se za komunistické vlády dostala do přímého hraničního pásma a byla obsazen pohraničníky a pro ostatní lidi byl v tomto pásmu pohyb prakticky nemožný.
Z této smutné doby zde dodnes můžeme vidět části střílen, zákopů a krytů.
Oblast kolem Dračice je součástí Suchdolska, které je společně s částí horního Rakouska označováno jako Vitorazsko. Oblast Dračice je proto i součástí historické naučné stezky Paměti Vitorazska.