Zdeněk Seydl - pozvánka na výstavu 2014

Národní památkový ústav – správa státního zámku Třeboň a Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou zvou do Třeboně na výstavu z díla třeboňského rodáka.

Zdeněk Seydl

Zámecká galerie státního zámku Třeboň (24. 7. v 17:00 vernisáž).
Výstava potrvá do 28. srpna 2014
Galerie otevřena denně mimo pondělí 10:00 – 12:00 a 13:30 – 17:00

Zdeněk Seydl (29. dubna 1916, Třeboň – 17. června 1978, Dobřichovice), český malíř, grafik, scénograf, všestranný výtvarník a člen skupiny Sedm v říjnu ze čtyřicátých let 20. století.

*Vyrostl po smrti rodičů v rodině sochaře Karla Pokorného. V roce 1929 poprvé vystavoval v Mánesu na Přehlídce dětských kreseb (kostýmy ke Smetanovým operám) a odnesl si cenu za dětskou kresbu. Vyučil se typografem, v období 1932/1933 navštěvoval jednoroční kurs kreslení na Státní grafické škole a později vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kterou v roce 1941 absolvoval ve třídě profesora Františka Kysely.

Jeho neobvyklý grafický projev charakterizuje grafická lapidárnost, dekorativní stylizace a svoboda projevu. Válečné zážitky se odrazily v tvorbě (Furor teutonicus, 1944, Nadčlověk, 1944), později přešel do groteskní nadsázky realizované výraznými liniemi a plošně pokládanými barvami (Brouk, Baba princmetálová). Po druhé světové válce se věnoval převážně grafice, ilustrování, loutkovému i kreslenému filmu (Paraplíčko, 1957, Lev a písnička, 1959, Biliár, 1961, Špatně namalovaná slepice, 1964). Byl autorem knížek pro děti, např. Co jsem viděl a slyšel v trávě (1965), Motýli (1966). Pracoval také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Československý spisovatel.

Věnoval se též scénografické tvorbě. Již ve 30. letech spolupracoval s amatérskou skupinou Divadelní kolektiv mladých, v 50. letech s Divadlem E. F. Buriana a od roku 1957 pak po mnoho let s pražským Národním divadlem, kde vytvářel nejen kostýmy (zvláště pro činohru), ale i celou výpravu (zejména pro operu a balet). Za soubor kostýmů ke Stravinského baletu Petruška získal na Pražském quadriennale 1967 stříbrnou medaili.

Jeho obálky a grafické úpravy textů Bohumila Hrabala patří k vynikajícím dílům české typografie. K malířské tvorbě se vrátil v šedesátých letech.*