Zámek Jemčina

Lovecký zámeček Jemčina se nachází ve vesnici Jemčina na Třeboňsku, nedaleko Novosedel nad Nežárkou. Stojí nedaleko řeky Nežárky při jihovýchodním okraji rozsáhlého Jemčinského polesí.

Z historie

Již v r. 1384 se v těchto místech připomíná Nový dvůr, později – podle vrat u jezu v blízké řece – nazývaný Jemčina. Slavatové při něm kolem r. 1670 založili hřebčín, hrabě Prokop Vojtěch Černín tu dal v r. 1748 postavit barokní zámeček s kaplí podle projektu A. Luraga.

Dnešní pozdně barokní vzhled získal zámek ve 2. polovině 18. stol. V té době se sem přestěhovali Černínové ze zámku Jindřichův Hradec, který byl velmi poničen požárem v roce 1773.

Nejlépe dochovaná je zde kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1769, která je díky své freskové výzdobě nejcennější částí zámku.

Po válce měl zámek nejistý osud. Převzala jej armáda, která sem umístila útvar raketového vojska. V této době byl z velké části zničen přilehlý park, ale k devastaci vlastního zámeckého objektu paradoxně došlo až po odchodu armády v roce 1992. V roce 2002 zahájil nový majitel celkovou rekonstrukci a již v následujícím roce byl zámek opět otevřen veřejnosti. V květnu 2004 pak došlo znovu k vysvěcení zámecké kaple.

Dnes v areálu zámku vybudován hotel a zámecká restaurace, kterou můžete navštívit například při  výletu na kole z Třeboně.

Zámecký park Jemčina

Součástí zámečku je také zámecký park Jemčina. Je jednou z nejvýznamnějších dendrologických lokalit Třeboňska. Park je velmi rozlehlý a roste v něm řada starých památných stromů, které nemají svým stářím a vzrůstem na Třeboňsku obdoby.

Jemčina a přilehlá velká obora prosluly parforsními hony (štvanice) na jeleny a daňky, které zde v letech 1790 – 1821 pod vedním lesmistra Jiřího Wachtela pořádal Jan Rudolf Černín. Ten také v roce 1790 nechal zámek a zámecký prk přestavět a tím jej přizpůsobit štvanicím a parforsním honům. Velké finanční prostředky si vyžádala úprava obory, která byla rozdělena na 33 rovnoběžných alejí, které protínalo 22 příčných alejí. Tyto hony inspirovaly Aloise Jiráska k napsání povídky Záhořanský hon. Hony se konaly i později až do roku 1922, kdy velká vichřice velkou část lesa zničila. Za 1. republiky sloužil zámek jako letní sídlo pro hosty majitelů; zčásti i k ubytování lesních zaměstnanců.

Okolí zámku

Na silnici od Jindřichova Hradce stojí krásné sochy sv. Šebastiána a sv. Tekly z roku 1772. O jednu alej blíže k J. Hradci je pomníček lesního rady Jiřího Wachtela.

Severně od Jemčiny necelé4 km ve směru na Kardášovu Řečici je v lesích zajímavý turistický cíl - Lannův kříž.

Části z původního nábytkového vybavení jemčinského zámečku se zachovaly na prohlídkové trase C na Státním hradě a zámku v Jindřichově Hradci. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout například jemčinskou knihovnu nebo soubor obrazů černínských loveckých psů.

Zámek Jemčina je národní kulturní památka.