CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec se nachází ve stejnojmenném městě. Svou rozlohou se řadí na třetí místo v České republice hned za Pražský hrad a zámek v Českém Krumlově. Tento monumentální soubor budov byl v roce 1996 prohlášen národní kulturní památkou. A pro zajímavost: má zřejmě i nejkrásnější číslo popisné ve městě Jindřichův Hradec - 1/I.
V areálu se třemi nádvořími si návštěvníci mohou vybrat ze tří prohlídkových tras. Uvidí starý gotický palác, věž hladomorny z 13. století či unikátní renesanční hudební pavilon Rondel.
Na první pohled zaujme hranolová Černá věž, nazývaná též Menhartka, původně hradní věž, v jejímž přízemí je zámecká tzv. Černá kuchyně, jedna z největších, dosud zachovalých pozdně gotických kuchyní. Výstup na věž umožní shlédnout areál a město z ptačí perspektivy.
Reprezentační prostory Adamova stavení představují průřez historie zámku za vlády pánů z Hradce, Slavatů a Černínů. Mj. zde uvidíte portrét Perchty z Rožmberka aneb legendární Bílé paní. Interiéry v přízemí Adamova stavení vycházejí z původního vybavení nedalekého loveckého zámku v Jemčině, kam Černínové přesídlili po katastrofálním požáru Jindřichova Hradce v roce 1773. V expozici je také k vidění soubor portrétů slavné psí smečky Františka Josefa Černína, jednoho ze zakladatelů parforsních honů v Čechách.
Nejvzácnější uměleckou památkou ve Starém paláci je komnata, kterou roku 1338 vyzdobil neznámý malíř nástěnnými malbami s legendou o sv. Jiří. Tato svatojířská legenda byla odkryta r. 1838 a zachycuje motivy ze života sv. Jiří, patrona rytířů. Tento raně gotický „komiks“ je největším souborem maleb ve střední Evropě a patří mezi světové unikáty. Uvidíme zde i pozdně gotickou Madonu z Jindřichova Hradce.
Součástí Královského paláce jsou Velké arkády ze 16. století, které patří mezi nejvýznamnější stavby románské renesance u nás.
K unikátům patří i zahradní zámecký Rondel. Tato původně hradební bašta byla koncem 16. stol. přestavěná na hudební a taneční altán. Pro svou nádhernou štukovou zlacenou plastickou výzdobu je označována jako perla evropského manýrismu.
Vítkovci
Hrad na skále chráněné vodním tokem Hamerského potoka a řekou Nežárkou údajně založil král Přemysl Otakar I. Předchůdcem hradu bylo raně středověké hradiště z 10. století. Ještě nedostavěný hrad získal Jindřich I. z rodu Vítkovců, jeden ze synů legendárního Vítka z Prčice. Ten již od roku 1220 používal přídomek „de Nova Domo“ (z Nového hradu).
Páni z Hradce
Jeho syn Vítek bývá považován za stavitele blízkého Vítkova hrádku a jako první Vítkovec používal od roku 1232 přídomek: „de Gredis" (z Hradce). Raně gotický hrad, z něhož se zachovala velká válcová věž a přilehlý palác, byl v průběhu 14. a zejména v 15. století pány z Hradce rozšiřován.
Největší rozsáhlá pozdně gotická přestavba byla za Jindřicha IV. z Hradce na konci 15. století. Během ní byla v parkánu mezi čtvrtou a pátou branou postavena věž Menhartka s černou kuchyní v přízemí. V této době Jindřich IV. založil tradici, podle níž se až do roku 1782 v kuchyni na Zelený čtvrtek vařila sladká kaše pro chudé.
Od roku 1511 hrad vlastnil Adam I. z Hradce a ten jako bohatý politik a diplomat v Hradci hostil jiné diplomaty, úředníky a členy panovnické rodiny, a proto zahájil přestavbu hradu na renesanční zámek. Na přestavbě se podíleli italští stavitelé B. Maggi z Arogna, G. M. Falconi, A. Cometta, kameník A. Melani a další. Stavbou unikátního hudebního pavilonu zv. Rondel (1592 až 1597) spojeného arkádovou chodbou s Adamovým stavením byl stavební vývoj zámku dovršen.
Černínové
Další majitelé Slavatové (1604–1694) a později od roku 1694 rod Czerninů již jindřichohradecký zámek výrazně stavebně nepoznamenali.
Roku 1773 postihl zámek ničivý požár, po němž se Černínové uchýlili na zámek Jemčina a v areálu nechali opravit jen nejnutnější prostory pro své úředníky. K záchraně těžce poškozených budov přistoupili Černínové až počátkem 20. století za účasti vídeňského architekta Humberta Walchera z Moltheimu.
Rod Černínů vlastnil zámek do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Špatný stav komplexu si později vyžádal generální rekonstrukci, která trvala 20 let. Pro veřejnost je zámek přístupný od roku 1993.
Hrad a zámek Jindřichův Hradec
Dobrovského 1/I
377 01 Jindřichův Hradec
Tel.: +420 384 321 279
jindrichuvhradec@npu.cz
https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs