Pověření k lovu ryb na udici na vybrané rybníky
(s DPH)
Lovecký zámeček Jemčina se nachází ve vesnici Jemčina na Třeboňsku, nedaleko Novosedel nad Nežárkou. Stojí nedaleko řeky Nežárky při jihovýchodním okraji rozsáhlého Jemčinského polesí.
Z historie
Již v r. 1384 se v těchto místech připomíná Nový dvůr, později – podle vrat u jezu v blízké řece – nazývaný Jemčina. Slavatové při něm kolem r. 1670 založili hřebčín, hrabě Prokop Vojtěch Černín tu dal v r. 1748 postavit barokní zámeček s kaplí podle projektu A. Luraga.
Dnešní pozdně barokní vzhled získal zámek ve 2. polovině 18. stol. V té době se sem přestěhovali Černínové ze zámku Jindřichův Hradec, který byl velmi poničen požárem v roce 1773.
Nejlépe dochovaná je zde kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1769, která je díky své freskové výzdobě nejcennější částí zámku.
Po válce měl zámek nejistý osud. Převzala jej armáda, která sem umístila útvar raketového vojska. V této době byl z velké části zničen přilehlý park, ale k devastaci vlastního zámeckého objektu paradoxně došlo až po odchodu armády v roce 1992. V roce 2002 zahájil nový majitel celkovou rekonstrukci a již v následujícím roce byl zámek opět otevřen veřejnosti. V květnu 2004 pak došlo znovu k vysvěcení zámecké kaple.
Dnes v areálu zámku vybudován hotel a zámecká restaurace, kterou můžete navštívit například při výletu na kole z Třeboně.
Zámecký park Jemčina
Součástí zámečku je také zámecký park Jemčina. Je jednou z nejvýznamnějších dendrologických lokalit Třeboňska. Park je velmi rozlehlý a roste v něm řada starých památných stromů, které nemají svým stářím a vzrůstem na Třeboňsku obdoby.
Jemčina a přilehlá velká obora prosluly parforsními hony (štvanice) na jeleny a daňky, které zde v letech 1790 – 1821 pod vedním lesmistra Jiřího Wachtela pořádal Jan Rudolf Černín. Ten také v roce 1790 nechal zámek a zámecký prk přestavět a tím jej přizpůsobit štvanicím a parforsním honům. Velké finanční prostředky si vyžádala úprava obory, která byla rozdělena na 33 rovnoběžných alejí, které protínalo 22 příčných alejí. Tyto hony inspirovaly Aloise Jiráska k napsání povídky Záhořanský hon. Hony se konaly i později až do roku 1922, kdy velká vichřice velkou část lesa zničila. Za 1. republiky sloužil zámek jako letní sídlo pro hosty majitelů; zčásti i k ubytování lesních zaměstnanců.
Na silnici od Jindřichova Hradce stojí krásné sochy sv. Šebastiána a sv. Tekly z roku 1772. O jednu alej blíže k J. Hradci je pomníček lesního rady Jiřího Wachtela.
Severně od Jemčiny necelé4 km ve směru na Kardášovu Řečici je v lesích zajímavý turistický cíl - Lannův kříž.
Části z původního nábytkového vybavení jemčinského zámečku se zachovaly na prohlídkové trase C na Státním hradě a zámku v Jindřichově Hradci. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout například jemčinskou knihovnu nebo soubor obrazů černínských loveckých psů.
Zámek Jemčina je národní kulturní památka.