CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Prostřednictvím těchto řádek bych vám rád objasnil termín vázání mušek, což je vytváření umělých napodobenin skutečného hmyzu, mnohdy lepších a věrohodnějších než samotný originál!
Abychom mohly začít vázat, potřebujeme pár základních atributů ke
kterým patří – svěráček, dvě „bobiny“ (velkou a malou), malé
ostré nůžky, pinzetu, svorku na peříčka (můžeme použít malý peán),
jehlu, pilníček, suchý zip na rozčesávání chloupků mušek, lak nebo
jiné lepidlo na zakončování (ne Herkules na dřevo!). Dále pak kohoutí
skalpy. Pro začátek plně postačí základní barvy – černá, hnědá a
bílá. Uzdu své fantazii barev můžete popustit při výběru „dabingů“
na tělíčka ( od černé, olivové, hnědé až po růžovou prostě, co vás
napadne). K tomu přidáme ještě nejrůznější druhy per, jako je peří
z páva, bažanta, CDC peří z divokých kachen, ale i to, co najdeme na
procházce kolem vody (většinou peří z různých dravců – jestřáb,
krahujec a pod.), srst ze srnčí zvěře, vysoké, černé a pod., různé
druhy barevných lametek, o různých průměrech, na kroužkování (lze
použít i třásně z vánočního stromečku).
Nezapomeneme na speciální dvou mikrovláknové vázací nitě rozmanitých
barev a olověné drátky , různé tloušťky. A na závěr ještě hřbítky
na těla blešivců, chrostíků a nymf.
Než začneme vázat, je třeba mít na paměti, že každý materiál se ve vodě chová jinak, má jiné plovací a potápivé vlastnosti. Ale nebojte se experimentovat a míchat a míchat! Tudy totiž kolikrát vede ta správná cesta k úspěchu!
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Autor článku: Jan
Mandelíček