CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Mezi významné osobnosti, se kterými se můžeme na Třeboňsku setkat, patří i jméno Vojtěch Lanna. Konkrétní setkání s tímto významným průmyslníkem 19. století je v hlubokých lesích nedaleko Němčiny, kde je i zajímavým turistickým cílem Lannův kříž.
Vojtěch (Adalbert) Lanna starší (23. dubna 1805, České Budějovice – 15. ledna 1866, Praha) byl český průmyslník, loďmistr a stavitel.
Otcem Vojtěcha byl Tadeáš Lanna, který také podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě. Rod Lannů přišel v 18. století do jižních Čech ze Salzburska v Rakousku, mj. kvůli obchodování se solí. V ČB nechal vystavět původně zájezdní hostinec U Zelené ratolesti, dnes fungující pod jménem Kozlovna U Zelené ratolesti.
Tadeášův syn Vojtěch starší (německy Karl Adalbert) studoval tři roky na ČVÚT v Praze. Po cestách Evropou se roku 1833 oženil s Josefinou Peithnerovou z Lichtenfelsu a měli jediného syna Vojtěcha ml. V roce 1833 se stal loďmistrem - byly mu svěřeny veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi. Založil mj. uhelný důl a slévárnu (Vojtěšská huť).
V letech 1835 - 1846 propachtovánu (pronajatou) přípřežní službu koněspřežní železnice (koněspřežky) v úseku České Budějovice - Linec..
Jeho firma obchodovala s dřevem, tuhou a solí, které dopravovala z jižních Čech po Vltavě a Labi až do Hamburku, stavěla mosty (např. řetězový most císaře Františka I., Negrelliho viadukt, Stádlecký most) a prováděla regulace českých řek (viz výše zmiňovaný Lannův kříž).
Zemřel z přepracování náhle na srdeční slabost. Pohřben je do nově vybudované rodinné hrobky na pražských Olšanských hřbitovech. Novobyzantskou stavbu navrhl architekt Antonín Barvitius, na její výzdobě se podílel mj. také sochař Josef Václav Myslbek. Jedná se o největší hrobku v areálu Olšanských hřbitovů.
Zajímavosti:
Adalbert je mužské křestní jméno germánského původu. Jméno vzniklo ze staroněmeckého slova adalberaht a vykládá se jako vznešený, nádherný, skvějící se přednostmi, urozený. Jméno bývá považované za německý protějšek českého jména Vojtěch, protože v první polovině 19. století byli Vojtěchové v německy psaných kronikách českých farností zapisování jako Adalbertové.