Svoboda animace aneb Dvacet let od pádu zdi - Anifest 2009

V sobotu 2. května 2009 byl v rámci AniFestu 2009 ve Schwarzenberském sále v Třeboni komponovaný

blok krátkých filmů k 20. výročí pádu železné opony.

Pořadem provázeli dva nestoři české animace a významní pedagogové Edgar Dutka a Jiří Kubíček, kteří přítomným přiblížili doby nedávno minulé, kdy se cenzura nevyhnula ani animovanému filmu. Řeč byla o snímcích, které buď nikdy nesměly být natočeny, nebo se natočily, ale byly zmrzačeny, případně nakonec dány do „trezoru“.

Přítomní diváci vždy nejdříve vybraný snímek shlédli, a poté pánové Dutka a Kubíček okomentovali, proč daný snímek vlastně pustili.

Ruka

Pásmo zahájil snímek Ruka. Tento poslední snímek vynikajícího českého animátora a výtvarníka Jiřího Trnky si vystačí se zdánlivě jednoduchými rekvizitami – strohým pokojem, v němž žije postava harlekýna, jehož jedinou touhou je vypěstovat překrásnou růži, a nesmlouvavým elementem, který dal snímku název – tvrdě vstupující ruky.

Snímek vznikl v roce 1965, proběhl světem a získal řadu světových ocenění. Ale pak z tehdejšího NDR přišlo upozornění, že tento film je důkazem toho, že v Československu začíná ideologická kontrarevoluce a film byl zakázán. Po sovětské okupaci v srpnu ´68 spolu s ostatními filmy skončil v trezoru, kde byl až do roku 1989.

Po tomto snímku již Jiří Trnka nic nenatočil. Závěrem tohoto vstupu byla zmíněna ještě jedna paradoxní situace. Jiří Trnka byl národní umělec, a proto když v roce 1969 zemřel, musel být pochován se všemi poctami; a tak de facto Trnka si ve snímku Ruka natočil svůj vlastní pohřeb.

Možnosti dialogu

Dalším snímkem, o které se mluvilo byl téměř kultovní Možnosti dialogu z roku 1982. Autorem je další český světově proslulý animátor Jan Švankmajer. Snímek získal řadu světových ocenění, jako např. v roce 84 v Berlíně Zlatého medvěda a měl mezi odborníky reálnou šanci na získání Oscara. Z rozhodnutí českých politiků, však nesměl být tento snímek na Oscara nominován.

Snímek se skládá ze tří mistrných epizod (Dialog věcný, Dialog vášnivý, Dialog vyčerpávající), ale první a třetí byla vystřižena a takto zmrzačen byl film předán k distribuci.

a další

Také Homunkulus od Václava Mergla z roku 1984 patřil mezi snímky, které vzbudily pozornost představitelů politické moci. V komentáři k tomuto snímku například přečetl p. Kubíček dopis, v němž je žádán, aby autor objasnil záměr filmu.

Další snímek Co vy na to, pane barone? od Ilji Nováka z roku 1984 byl v původní podobě nepřijatelný z důvodů dávání do souvislostí se spory ohledně olympijských her v Moskvě a v Los Angeles.

Cenzurním zásahům se nevyhnula ani tvorba Pavla Koutského; jeho snímky Dilema a Katastrofy z roku 1984 jsou toho příkladem. Na těchto snímcích také komentátoři názorně uvedli jak někdy lze čelit cenzuře.

Viz vše o AniFestu a Anifilmu v Třeboni.