Třeboň a Třeboňsko - turistické informace

Sefardské balady

Koncert Sefardské balady bude ve Schwarzenberské hrobce v Třeboni 4. srpna 2009 od 20 hodin. Na programu jsou písně Sefardských Židů ze Španělska, Maroka, Balkánu a Řecka.

Učinkují:

  • Hana Blochová – zpěv, gotická harfa, duochord
  • Přemysl Vacek – renesanční loutna

Sefardské balady

Sefardské balady (Sefarad – biblické označení Iberského poloostrova) zpívali tzv. Sefardští Židé. Tito „věční poutníci“ se již od 1. století začali usazovat ve Španělsku společně s Araby. Pod nadvládou almohedské dynastie vznikla ve středověkém Španělsku v 10. až 11. století specifická hudební produkce ovlivněná multikulturní situací, kdy vedle sebe žili křesťané, Židé a Arabové.

Dochovaly se nám především renesanční zápisy světských balad, je však zřejmé, že mnohé z nich jsou záznamy mnohem starších středověkých melodií, které často nezapřou svůj původ v Orientu. Po vyhnání Židů ze Španělska dekretem královny Isabely I. Kastilské roku 1492 se jejich písně objevují i jinde v Evropě – setkáváme se s nimi například v Řecku, na Balkáně, v Turecku i v Maroku.

Učinkující

Zpěvačka, kunsthistorička a medievalistka Hana Blochová a loutnista Přemysl Vacek, jenž je autorem většiny hudebních úprav tohoto koncertu, se setkali na české scéně tzv. autentického provozování staré hudby.

Ačkoliv těžiště činnosti obou umělců leží v různých historických epochách – u Hany Blochové ve středověku, u Přemysla Vacka v 17. století – spojila je melancholická krása sefardských nápěvů a záliba v improvizaci a orientálním koloritu. Vztah k tomuto hudebnímu materiálu je na jednu stranu vázán historickým přístupem obou hudebníků, na straně druhé improvizační uvolněnost, tíhnutí k mystickému a ezoterickému rozměru, stejně jako vliv hudby 20.století, ukazují sefardské balady v podobě blízké vnímání dnešního člověka.

Komentáře
Celkem 0 komentářů


Konec výpisu článku Sefardské balady, id: 6393 , rubrika: Kultura a sport
Kategorie: , zveřejněn: 27.07.2009