Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan

(18. července 1535 Kolín nebo Polepy – leden 1604 Sedlčany nebo Obděnice) 

Jakub Krčín byl jedním z nejslavnějších českých rybníkářů. Velkou část svého života byl ve službách Rožmberků a v těchto funkcích se zasloužil se o hospodářský rozkvět rožmberského panství.

Ve výstavbě rybníků na Třeboňsku navázal na Štěpánka Netolického; mnoho jeho rybníků rozšířil či upravil. A nové rybníky vystavěl. Na rozdíl od svého předchůdce Krčín nedbal tolik na výnosnost rybníků, ale stavěl velká a často až megarozsáhlá vodní díla.

K nejznámějším dílům patří rybník Svět, Rožmberk a Nová řeka.

• Roku 1571 založil rybník Nevděk (dnešní Svět), kvůli kterému nechal zbourat část předměstí Třeboně.
• Od roku 1584 pět let budoval dodnes největší český  rybník Rožmberk, nacházející se přímo na řece Lužnici. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena Nová řeka, převádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky.

Životopis Jakuba Krčína

Jakub Krčín pocházel z Polep u Kolína nad Labem, studoval pražskou Karlovu universitu. Po studiích působil na panství Viléma Trčky z Lípy, poté vedl od roku 1559 hospodářství kláštera v Borovanech. Roku 1561 vstoupil do služeb největšího a nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka a o rok později se stal purkrabím na Krumlově. Roku 1569 ve věku 34 let byl jmenován regentem všech rožmberských panství.

Krčín horlivě usiloval o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství, stavěl dvory, ovčíny, vrchnostenské pivovary, panské mlýny, stříbrné doly, sklářské hutě. Největší pozornost však soustředil na rozšíření třeboňské rybniční soustavy; v této činnosti navázal na činnost věhlasného rožmberského rybníkáře Štěpánka Netolického. 

Roku 1570 zahájil odvážnou stavbu Nevděku (později nazvaného rybník Svět), 1571 Spolského rybníka, 1574 rozšířil Opatovický, 1577 postavil Potěšil a rozšířil Naději a Skutek, 1580 rozšířil Dvořiště a Záblatský.

Ke stavbě svého životního díla, mohutného rybníku Rožmberk, přistoupil Krčín roku 1584. Práce trvaly 6 let, bylo přemístěno 750 000 m3 zemin a zátopa činila 1000 ha. V roku 1588 byly rozšířeny rybníky Vlkovický a Horusický. Rybník Rožmberk byl dokončen r. 1589. Toho roku opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek Sedlčany. Závěr svého života strávil na své tvrzi v nedalekých Obděnicích, kde také v lednu 1604 zemřel.

Svým dílem Krčín završil zlatý věk rožmberského rybníkářství. V Krčínově díle vrcholí vývoj stavební techniky starého českého rybnikářství.

Všechny zprávy, které se o Jakubu Krčínovi zachovaly, svědčí o jeho houževnatosti. Jeho stavby vodních děl jsou nadměrně masivní a těžké, ale také drahé, a získané rybníky málo úrodné. Po ekonomické stránce se tak Krčín nevyrovnal svému předchůdci Štěpánkovi. Dnes vidíme, že vynikl spíš jako odvážný stavitel, než jako uvážlivý rybniční hospodář.

V Třeboni je Krčín připomínán deskou na domě č. p. 114 v Krčínově ulici, a socha Krčína shlíží z kamenného podstavce na hrázi rybníka Svět.

Může vás zajímat...

Krčínova stezka v Sedlčanech

Přestože se o Jakubu Krčínovi  nejvíce mluví v souvislosti s jeho působením a stavěním rybníků na Třeboňsku, stezka po něm pojmenovaná vznikla v roce 2021 ve středních Čechách; Krčínova cyklostezka vede ze Sedlčan do Prčice. (Sedlčanské panství  a Křepenice Krčín získal roku 1580 od Viléma z Rožmberka výměnou za Leptáč (později letohrádek Kratochvíle) a dům v sousedství třeboňského zámku.)

Jakub Krčín pohřben v Obděnicích

Staly se posledním místem odpočinku slavného rybníkáře Jakuba Krčína Obděnice na Příbramsku? Na to se už několik týdnů snaží odpovědět archeologové a výzkumníci, kteří hrobku rožmberského regenta v kostele Nanebevzetí Panny Marie zkoumají.

Jak je patrné z náhrobního kamene v kostele v Obděnicích, Jakub Krčín nechal hrobku vystavět v roce 1603. Nyní je však prázdná. Zda tam byl známý rybníkář pohřbený, odborníci zjišťují z digitální kopie prostoru i analýzy nalezených úlomků dřeva. Zdroj a celý článek na  www.idnes.cz.