Hrad a zámek - Český Krumlov

Rozsáhlý zámecký komplex v Českém Krumluvě patří k nejvýznamnějším památkám jižních Čech. Původní hrad zde byl založen již v první polovině 13. století. Doba největšího rozkvětu areálu je spojena s pány z Rožmberku.

Historie zámku Český Krumlov

Složitý vývoj rozsáhlého areálu krumlovského hradu započal v 1. polovině 13. století, kdy na ochranu obchodní stezky do Lince vybudovali Vítkovci původní hrad s mohutnou obrannou věží. Dodnes je nejstarší stavbou zámeckého areálu tzv. Hrádek s okrouhlou obrannou věží a přilehlým nevelkým palácem. 

Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 hrad zdědili Rožmberkové a sídlili na Krumlově po 300 let. S jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Nejstarší stavbou zámeckého areálu je tzv. Hrádek s okrouhlou obrannou věží a přilehlým nevelkým palácem.

Za Petra I. byl vybudován tzv. Horní hrad s velkými čtvercovými věžemi na východě i na západě. Do východní věže na jižní straně byla vložena kaple sv. Jiří, při západní věži nad řekou bylo obytné křídlo. Horní hrad byl spojen s Dolním hradem mostem, ústícím do schodišťové věže zvané Máselnice. K Dolnímu hradu bylo připojeno velké opevněné předhradí s hospodářskými budovami, přístupné z podhradí Latránu Červenou branou. Za Oldřicha z Rožmberka pokračoval v polovině 15. století vývoj krumlovského hradu výstavbou trojkřídlého paláce, navazujícího na starší Petrovo stavení.

Za vlády Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století byl gotický areál velkolepě přestavěn podle návrhů italského stavitele Baltazara Maggiho z Arogna, který zasypáním příkopu a vybudováním klenuté kryté chodby spojil oba hrady,  Dolní a Horní hrad, a Hrádek včetně věže renesačně přestavěl. U Dolního hradu bylo vystavěno purkrabství, a fasády zámeckých budov i interiéry byly bohatě vyzdobeny nástěnnými malbami.  

Vilémův bratr a poslední vladař domu rožmberského Petr Vok byl nucen prodat krumlovské panství roku 1602 císaři Rudolfovi II. V držení habsburského domu zůstal Krumlov do roku 1622, kdy císař Ferdinand II. věnoval krumlovské panství Janu Oldřichu Eggenbergovi. Eggenbergové přičlenili k areálu obdélnou zahradu s letohrádkem Bellárií a spojili ji se zámkem Plášťovým mostem. Most Na plášti tak spojil krytou chodbou zámek s divadlem a zahradou.

Poslední majitelé, Schwarzenbergové, vybudovali v roce 1747 v zahradě jízdárnu a kaskádovou Neptunovu fontánu, zřídili Maškarní sál a obrazárnu. V roce 1766 bylo slavnostně otevřeno zámecké divadlo, jehož mašinerie, kulisy a kostýmy se zachovaly dodnes.

Prohlídkové trasy

• První prohlídková trasa prochází zámeckou kaplí a renesančními pokoji z doby posledních rožmberských vladařů Viléma a Petra Voka z Rožmberka s působivými nástěnnými malbami Gabriela de Blonde. Znaková chodba propojuje renesanční pokoje s rozsáhlým barokním apartmá, vybudovaným pro nové majitele Schwarzenbergy v průběhu 18. století. Do apartmá je zahrnut i tzv. Eggenberský pokoj se Zlatým kočárem, zhotoveným pro diplomatickou misi ve Vatikánu v roce 1638. Maškarním sálem z roku 1748, patřícím k nejreprezen­tativnějším prostorám krumlovského zámku, je tento okruh uzavřen.
• Druhá prohlídková trasa se věnuje 19. století, kdy Český Krumlov patřil rodu Schwarzenbergů. V portrétní rodové galerii se návštěvník seznamuje s jednotlivými členy rodu, prochází klasicistními pokoji, sloužícími k ubytování význačných hostů a přechází do soukromých apartmá knížete Josefa, jeho manželky Pauliny a dalších členů rodiny, vybavených množstvím osobních drobností.
• Barokní divadlo lze navštívit vzhledem k jeho ojedinělosti a významu pouze podle klimatických podmínek, kterými je návštěvnický provoz podřízen.
• Ojedinělý pohled na střešní krajinu města Český Krumlov, rozloženého v meandrech řeky Vltavy, umožňuje pohled z původní obranné věže Hrádku, přestavěné stavitelem Maggim do renesanční podoby.
• Lapidárium v prostorách bývalé konírny soustřeďuje originály sochařské výzdoby z areálu zámku v Českém Krumlově. Bezbariérový přístup.
• Denně je přístupná zámecká zahrada s letohrádkem Bellarií, nově restaurovanou kaskádovou fontánou a Otáčivým hledištěm letního divadla., kde dodnes každoročně soubory Jihočeského divadla v Českých budějovicích svým divákům představují balet, činohru operu i loutkohru.

Český Krumlov v UNESCO

Český Krumlov je mimořádným architektonickým skvostem, jehož význam potvrzuje zápis města na listinu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992.