Vilém z Rožmberka

Vilém z Rožmberka
(10. března 1535 – 31. srpna 1592)

Vilém z Rožmberka se narodil Anně Rožmberské z Rogendorfu a Joštovi III. z Rožmberka.

V šestnácti letech se ujal vlády nad rožmberským dominiem.V roce 1566 byl pověřen vedením českého vojska, jež mělo zasáhnout do protitureckých bojů v Uhrách. Roku 1570 dosáhl vrcholu své politické kariéry, kterého mohl šlechtic v Čechách dosáhnout. Vrchol diplomatické kariéry přišel v letech 1572–1573, kdy byl Habsburky pověřen vést jednání o polský trůn. Získal zde takovou náklonnost polské šlechty, že byl navržen na kandidáta na polský trůn. V 80. letech 16. století nechal Vilém postavit jezuitskou kolej a v roce 1585 převzal nejvyšší říšské vyznamenání pro katolické šlechtice – řád Zlatého rouna.

Ze svých čtyř manželství se nedočkal žádného potomka, takže po jeho smrti  přešla vláda na Petra Voka z Rožmberka.

Vilém z Rožmberka dbal o hospodářský rozvoj panství, kde se opíral o svého regenta Jakuba Krčína z Jelčan. Ten navázal na činnost věhlasného rožmberského rybníkáře Štěpánka Netolického. Kromě rybníků na Třeboňsku budoval Krčín zemědělské dvory a ovčíny, pivovary, mlýny...

Vilém se snažil přebudovat českokrumlovský hrad na renesanční zámeckou rezidenci hodnou jeho postavení a mocenského vlivu. Nedaleko Netolic vystavěl po vzoru italské vily své letní sídlo Kratochvíle. Na jeho dvoře působila celá řada hudebníků, skladatelů, malířů i méně seriózních alchymistů jako českokrumlovský Antonín Michael z Ebbersbachu nebo Edward Kelley či John Dee, kteří pobývali na Třeboni.

Za Viléma došlo také k první renesanční přestavbě třeboňského zámku po zhoubném požáru města v roce 1562.