CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Václav Hucek patří v významným osobnostem Třeboňska. jako zakladateli novodobých třeboňských lázní. je mu na hlavní budově Bertiných lázní v Třeboně věnována pamětní deska.
Učitel Václav Hucek se narodil 26. září 1820 v Budyni na Vodňansku a studoval na učitele v Českých Budějovicích a v Praze. Ve svých jednatřiceti letech se oženil s Marií rozenou Hermanovou z Vodňan a hned po svatbě, v říjnu 1851, odjel do Třeboně aby mohl začít učit na zdejší chlapecké škole. Třeboni zůstal věrný a žil zde až do své smrti v roce 1912.
Manželství Hucků bylo dlouho bezdětné; až teprve 2. prosince 1857 se jim narodila jediná dcera Berta. V Třeboni se traduji, že právě podle své dcery, která prý byla velmi nemocná a trpěla revmatismem, Václav Hucek pojmenoval nové slatinné lázně, které v Třeboni založil na konci 19. století. Toto tvrzení však není nikde v archivu podložené. Naopak: vypadá to, že Beta byla velmi zdravá a aktivní, a otec lázně pojmenoval jejím jménem prostě z velké lásky ke své dceři.
Berta dle pramenů a dobových fotografií sice nevynikala půvabným zjevem a krásou, ale převyšovala třeboňské měšťanské dcerky svým vzděláním a rozhledem. Patřila k emancipovaným dívkám a ženám druhé poloviny 19. století. Hovořila česky, německy, a francouzsky, hrála na klavír a housle, věnovala se dobročinné činnosti, hodně cestovala. V červnu 1887 Berta onemocněla zánětem mozku, na který i zřejmě 12. července zemřela.
Václav Hucek se ihned po příchodu do Třeboně zapojii do společenského života.Byl to velmi vzdělaný a osvícený člověk a postupně nabýval mezi třeboňskými měšťany na vážnosti. Plně se mezi ně začlenil v roce 1867, kdy se ženou koupili na třeboňském náměstí dům čp. 85. Později, v roce 1969 koupil v dražbě ještě zahradu v zahrádkách, dnešní Tylově ulici u Zlaté stoky. Na tomto místě nechal postavit zahradní restauraci s tanečním sálem, a kuchyní, kde se čepovalo pivo a víno, a hrály se zde karty a kuželky.
V září 1881 nechal Hucek na zahradě budovu strhnout, porazit stromy a začal realizovat plán výstavby lázeňské budovy, který zhotovila zcestovalá dcera Berta ve spolupráci se stavitelem Josefem Zárubou. Hucek také hned začal nakupovat stavební materiál a již 4. října 1881 položil základní kámen a započal se stavbou lázeňského domu. Vše bylo skončeno do podzimu, a tak se mohli Huckovi 19. října 1882 přestěhovat z náměstí z domu čp. 85 do nově vystavěného lázeňského domu čp. 286 u Zlaté stoky. Objekt byl zkolaudován 27. října 1882.
Pak už jen zbývalo povolení od knížete Schwarzenberga k těžbě rašeliny. Toto povolení k jejímu bezplatnému užívání dostal Václav Hucek 16. prosince 1882. Dopoledne 21. prosince byly lázně vysvěceny děkanem Františkem Touškem a odpoledne se již Václav Hušek koupal jako první v lázních, a v následujících dnech lázní začali využívat další hosté z Třeboně a okolí.
Otevření slatinných lázní pro veřejnost se uskutečnilo 19. května 1883.
Václav a Marie Huckovi provozovali lázně až do roku 1909, kdy je převedli na svoji neteř Rozálii Vlčkovou. Tehdy již bylo Huckovi 89 let a jeho ženě 81.
Václav Hucek v roce 1912 a jeho žena Marie v roce 1918.. Všichni tři, rodiče i dcera Berta, jsou pochováni v rodinné hrobce na třeboňském hřbitově u sv. Alžběty.
Rozálie Vlčková provozovala Bertiny lázně až do roku 1938, a od roku 1939 je majitelem lázní obec Třeboň...
Zdroj:Jiřina Psíková, Třeboňské lázně