Státní oblastní archiv v Třeboni

Státní oblastní archiv v Třeboni

SOA v Třeboni je archiv krajské úrovně, tzn. s působností pro Jihočeský kraj s hlavním sídlem v Třeboni a pobočkami v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci.

Za rok vzniku archivu je považován rok 1602, kdy vznikl nový rožmberský rodový archiv, když Petr Vok z Rožmberka přesunul rodové sídlo z Českého Krumlova do Třeboně. Významným archivářem této boby byl Václav Březan. Po Rožmbercích spravovali archiv dlouhou dobu Schwarzenberkové.

Ze zámku do kláštera

Depozitář archivu sídlil po celou dobu trvání na rozdíl od ostatních státních oblastních archivů v historické budově (na třeboňském zámku), což s sebou neslo řadu nevýhod v oblasti ochrany archiválií. Proto byla podstatná část archiválií v roce 2014 přesunuta z třeboňského zámku do městským úřadem v Třeboni uvolněného a s pomocí dotace částečně upraveného traktu bývalého Augustiniánského kláštera. 

V roce 2019 bylo nové sídlo archivu dokončeno, a vlastní archív tedy mohl být přesouván až v tomto roce, po kolaudaci. V zámku zůstane pouze Historický archiv. Ten je pro ředitele archivu Václava Rameše posvátný.  „Tohle je krásná místnost, zelený sál. To, co sem přivezl Petr Vok a Schwarzenbergové, zůstává. S tím bych si nedovolil hýbat,“ zmínil historik.

Novinkou je též probourání zdi ze zámku do kláštera; zaměstnanci tak nyní mohou projít z administrativní budovy státního archivu celým traktem a vystoupit až na zámeckém nádvoří u kašny. (Zdroj: https://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/archiv-se-stehuje-do-klastera-20190618.html)

Státní oblastní archív Třeboň dnes

V třeboňských depozitářích je v současné době uloženo téměř 12 kilometrů archiválií a v knihovně přibližně 150 000 svazků. 

Celkem je v třeboňském archivu v současné době 51 340 běžných metrů (bm) archivního materiálu ve 14 616 fondech a sbírkách (jedná se o knihy, spisy, listiny, mapy, fotografie, grafické listy, pohlednice, plakáty, kartotéky a další materiál).

Od roku 2002 spadá pod SOA v Třeboni ještě sedm státních okresních archivů, sídlících ve městech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

Některá NEJ z třeboňského archivu

Mezi nejpodstatnější archivní soubor (je to archivní sbírka) patří Historica (1216–1669), která je díky velkému rožmberskému významu důležitá k dějinám střední Evropy, a proto je od roku 2000 národní kulturní památkou. Nalézá se v tzv. zámecké Dlouhé chodbě, mezi Masarykovým náměstím a bývalým třeboňským Augustiniánským klášterem. V republice existují pouze tři archivní soubory se stejným stupněm ochrany a uznání.

Nejstarší archiválií je nedatovaná listina biskupa Daniela pro milevský klášter, jejíž vznik je podle historických souvislostí před rokem 1198.

Nejstarší datovaná listina je z roku 1207; král Přemysl Otakar I. v ní potvrzuje milevskému klášteru darované vesnice.

Nejstarší matriční kniha je z roku 1587 a pochází z římskokatolického farního úřadu Vyšší Brod.

V archivu je i několik listin se zlatými bulami, tj. pečetěmi (např. listina z roku 1359 vydaná Karlem IV.).

V archivu je nejstarší česky psaná listina českého panovníka z roku 1396 (od Václava IV.) a jediný dochovaný vlastnoručně psaný dopis husitského vojevůdce Prokopa Holého.

Mezi pečetidly je vzácný pečetní prsten posledního Rožmberka Petra Voka i pečetidlo francouzského maršála Bernadotta, pozdějšího švédského krále Karla XIV.

Nejstarší mapa je nedatovaná (odhadem z let 1500 – 1550), a je na ni vyobrazena soustava rybníků za Chlumecku Jde zřejmě o nejstarší rybniční mapu v Evropě.

V archívu je uložen druhý díl Bible litoměřicko-třeboňské z let 1412 – 1414. Bible je nejstarším úplným překladem bible do češtiny.

Informace pro badatele, přístup k archiváliím

Studovat archivní materiál může každá osoba, která si sjedná termín studia, dovede určit téma nebo předmět svého studia, prokáže se průkazem totožnosti, vyplní při návštěvě badatelny badatelský list a dodrží Badatelský řád SOA v Třeboni.

Z důvodu omezené kapacity studovny a nezbytného času pro přípravu archivního materiálu je nutné kontaktovat oddělení alespoň s dvoutýdenním předstihem a dohodnout se na vhodném termínu studijní návštěvy.

V badatelně se nesmí jíst, pít a rušit hlasitým hovorem.

Nezpracované archiválie jsou nepřístupné a půjčují se ke studiu pouze ve výjimečných případech.

Kontakty:

• telefon: 384 758 524
• e-mail: badatelna(zavi­náč)tb.ceskear­chivy.cz
• úřední hodiny badatelny a pokladny: po a st  8:00 – 16:00, út a čt 8.00 - 15.00
• zdroj: www.ceskearchivy.cz/soa-v-treboni/oddeleni-pro-zpristupnovani-a-evidenci-nad/studovna

Předkládání archiválií badatelům je veřejnou službou bez poplatků. Hrazenou službu představuje především poskytování kopií archiválií dle sazebníku.

DigiArchiv SOA Třeboň

Mnohé archivní materiály jsou dnes on-line přístupné prostřednictvím Digitálnímu archivu SOA v Třeboni, takže můžete např. historii svého domu či rodu studovat z pohodlí svého domova prostřednictvím webových stránek na svém počítači.

Tyto webové stránky digitálního archivu SOA v Třeboni (www.digi.ceskearchivy.cz) fungují od roku 2007. Kromě žádané Sbírky matrik Jihočeského kraje zde mohou zájemci studovat i další archiválie zejména genealogické povahy – pozemkové knihy, urbáře, soupisy poddaných, sčítání lidu či kroniky.

Zdigitalizované jsou též některé sbírky dobových pohlednic zachycující historickou podobu jihočeských měst a vesnic.