CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Státní zámek Třeboň zve na 3. zámecký přednáškový cyklus u příležitosti letošního tématického roku Národního památkového ústavu s názvem
Přednášky budou v průběhu léta a podzimu 2022.
ŠLECHTICKÉ NE/VŠEDNOSTI
Osobnosti provázané s dějinami zámku žili rozdílné životy a určitý řád pro dané příběhy přinášel nečekané i dlouho očekávané události,
které byly povinností, nucenými slastmi i strastmi, ale i povinnostmi dle hierarchie ve společnosti. Na poslední cestě pozemské si však byli všichni rovni.
Termíny přednášek na Zámku Třeboň:
Přednáška Mgr. Anny Kubíkové, historičky a bývalé ředitelky českokrumlovského archivu. Na Třeboni bývalo o Vánocích vždycky živo, protože se sem sjela celá knížecí, široce rozvětvená vrchnost ke knížeti Adolfovi a kněžně Idě... Tito manželé se do dějin rodu zapsali i svou vzájemnou láskou, z níž vzešlo 9 potomků, povinnostmi k císařskému dvoru, ale i svým osobním příběhem. Byli totiž i těmi, kteří oslavili svou zlatou svatbu. Konala se po dva dny v červnu 1907, a to za účasti 91 oficiálních hostů v Hluboké nad Vltavou. Svatby bývaly v dějinách důležitými mezníky. Přijďte i vy odhalit jejich rituály i zajímavosti.
Přednáška doc. Mgr. Jiřího Kubeše, Ph.D.
Přednáší PhDr. Jan Ivanega, Ph.D.Lov a šlechta k sobě odedávna patří. Od původního účelu, kterým bylo vedle zajištění jídla pro šlechtickou tabuli cvičení na válku, se lov posunul do pozice oblíbené zábavy. Platí to i pro barokní Schwarzenbergy. Rozsáhlá jihočeská pozemková doména nabízela členům knížecího rodu nespočet příležitostí k pořádání honů. Řada z nich proběhla také na třeboňském panství. Podíváme se, co příprava takového lovu obnášela, jak probíhal a jaké byly jeho výsledky. Připomeneme si dramatické i všední chvíle lovů a zamyslíme se nad dědictvím barokní lovecké kultury a jejím významem pro současnost.
Přednáší PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D. Královské korunovace byly bezesporu nejimpozantnější slavností, kterou české země v raném novověku zažívaly. Jejich jádrem byla korunovační mše ve svatovítském chrámu v Praze. Tato slavnostní bohoslužba však byla doprovázena sérií dalších festivit, jejichž středem sice byl nově pomazaný panovník, ale na nichž se podíleli vedle nejvyšších církevních představitelů i šlechtici, vystupující jak v roli diváků, tak i aktivních účastníků. Právě oni měli nezanedbatelný podíl na celkové kulise slavnosti i na zdárném provedení rituálních úkonů, nezbytných pro legitimitu nově nastupujícího krále.
Přednáší Mgr. Jan Bouška. Pohřební obřady schwarzenberské dynastie podléhaly dlouhá staletí ustálenému ritualizovanému schématu, které bylo od raného novověku až do meziválečného období děděno z generace na generaci pouze s malými změnami a významným způsobem tak spoluutvářelo identitu rodu. Přednesený příspěvek ukáže na příkladu prince Waltera Prospera nejen průběh samotného pohřebního rituálu, od soukromého vystavení těla zemřelého, přes veřejné ostentio corporis, až po smuteční kondukt a uložení ostatků do rodinné hrobky, ale také představí, zda a případně jak se lišil pohřeb dítěte v rodině Schwarzenbergů.
K pozvánce:
Pořádá NPÚ. Změna termínu a programu vyhrazena.