Ryby - nedílná součást zdravé výživy

Tento článek týkající se konzumace ryb a jejich pozitivních účincích na náš organismus navazuje na článek o kvalitě tržních kaprů na našem trhu. Dozvíte se z něj něco o zdravé výživě.

Ryby – nedílná součást zdravé výživy I.

Ve směsici i zcela protichůdných názorů na zdravou výživu zůstává jedna společná jistota, na níž se shodují všichni – ryby. Ty označují výživáři všech směrů bez výjimky za potravinu, proti níž nejen že nejsou námitky, ale naopak za jeden ze základních kamenů, na kterém by zdravá výživa měla být založena.
Vyspělý svět to ví dávno. Ponechme stranou země, kde konzumace ryb je tradičně enormní a jdoucí do desítek kilogramů na osobu a rok (Japonsko, Norsko, Island, Portugalsko, Finsko); v celé západní Evropě však jde spotřeba ryb soustavně nahoru a to přes nasycený trh s potravinami, nabízející možné i nemožn, a lákající jejich extravagantními úpravami. V pozadí tohoto trendu, doprovázeného novými typy výrobků a polotovarů z ryb, je především prověřené poznání, že s rybou si vlastně konzument kupuje kousek svého budoucího zdraví, že ví co mu ryba přinese a v čem se na ni může spolehnout.
Ale řekněme si, co vlastně je na našich sladkovodních rybách s Českým kaprem v čele tak cenného. Hned v začátku je možné poznamenat, že snad s vyjimkou tučného úhoře (a ten určitě nepatří mezi standardní ryby) lze o rybách hovořit jako o víceméně vyrovnaném celku; rozdíly v obsahu tuku jsou snad jen dílčím faktorem, který může jednotlivé druhy ryb vzájemně diferencovat. Všechna ostatní nutriční hlediska jsou však vzájemně vyvážená bez ohledu na to, zda máme na talíři porci kapra či jiné ryby.

Obsah tuku v rybí svalovině je velmi nízký, což umožňuje zařadit rybí maso – namísto „všemocných“ nápojů, pilulek a dalších medikamentů ke snížení osobní nadváhy či do redukčních diet, aniž by nastalo zdravotní nebezpečí nutriční nevyváženosti.

Nižší podíl tuku v rybí svalovině je ovšem jen jedním z mnoha pozitivních hledisek. Možná významnějším kritériem je kvalita tohoto tuku promítnutá do zvýšené přítomnosti především polynenasycených mastných kyselin. Právě ty totiž naše tělo potřebuje k redukci sérového cholesterolu a přeneseně tedy ke snížení rizika srdečních infarktů. Tyto kyseliny jsou sice částečně zastoupeny i v tucích jiných, nicméně ryby jsou jich schopny dodat lidskému tělu nejvíce. Jde především o polynenasycené mastné kyseliny řady omega-3, zejména o kyselinu eikosapentaenovou a dekosahexaenovou, které patří mezi ony preventivní prvky před poškozováním našeho kardiovaskulárního systému. Před několika lety bylo v Německu Prof. Wernerem Steffensem, uznávaným odborníkem na sladkovodní ryby, jednoznačně prokázáno, že největší obsah těchto kyselin řady omega-3 je ze sladkovodních ryb obsažen ve svalovině tolstolobika a že by vlastně stačilo konzumovat pravidelně týdně kolem 200 g masa této ryby, aby infarktová prevence byla téměř dokonalá.

Bezprostřední návaznost na nízký obsah tuku má i velmi dobrá stravitelnost rybího masa. Ta je dána jeho příznivou strukturou, tedy kratšími svalovými vlákny a zanedbatelným množstvím nestravitelného vaziva. Maso sladkovodních ryb opouští náš žaludek už za 2 až 3 hodiny po požití, tedy velice krátkou dobu , hovořící ve prospěch redukčních diet, výživy sportovců, starých lidí, dětí. Rybí maso obsahuje přirozeně i celou řadu minerálních látek a vitamínů, ale jeho celková hodnota není jen v příznivé chemické struktuře tukem počínaje a vitaminy konče. U ryb  totiž argumenty nutriční doplňují i vjemy chuťové. Jemná vůně a chuť rybího masa, možnost jeho kombinace s širokou škálou dalších ingrediencí a možnost vytváření nesčetných variant gurmánských prožitků – to všechno dohromady vlastně vedlo k tomu, že sladkovodní ryby se velice rychle dostaly na stůl vyspělého světa. Rozumem akceptovaná nutriční hodnota rybího masa v čele s Českým kaprem se zasnoubila s uměním jeho přeměny na pokrmy, které nám na jazyku vyvolávají pocity libosti.

Ryby – nedílná součást zdravé výživy II.

Staré přísloví říká: „Kdo jí ryby v každém čase, ten je zdráv a štíhlý v pase“. V čem spočívá výjimečnost ryb?
Na prvním místě je nutno uvést, že ryby v našich podmínkách zejména kapr obecný, obsahují lehce stravitelné, plnohodnotné bílkoviny s nejdůležitějšími esenciálními aminokyselinami, jež potřebujeme pro optimální tvorbu tkání. Vysoce specifickou výživovou složkou masa kapra jsou tuky – rybí oleje. Za neméně významné se považují stopové prvky, z nich především jód. Nenahraditelnost rybích olejů spočívá v tom, že na rozdíl od ostatních tuků obsahují nenasycené mastné kyseliny (označované jako kyseliny řady n-3 / omega-3), které mají odlišné uspořádání uhlíkových řetězců (20 – 22 uhlíků a více dvojných vazeb). Laicky řečeno – nezastupitelnost těchto olejů spočívá v prevenci srdečních a cévních chorob. Přínos konzumace masa kapra pro lidský organismus se dá konkretizovat v následujících bodech:

• Zlepší srdeční činnost. Snižuje riziko vzniku srdečních arytmií. 
• Poklesne riziko vzniku trombů. Nenasycené mastné kyseliny mají významné biologické účinky. Protože jsou prekurzory vysoce aktivních látek prostaglandinů, dochází jejich působením k rozšiřování cév (ochranný vliv na lidské žíly a tepny). Laboratorní testy jednoznačně prokázaly snížení rozvoje aterosklerotických plátů v cévách. 
• Zlepší se metabolismus lipidů a lipoproteinů.
• Sníží se aterogení index a hladina krevního cholesterolu i triglycerunu. 
• Kladný vliv se projevuje i při prevenci diabetu (cukrovky). Jedná se opět o působení nenasycených mastných kyselin, nelze také opomenout nízkou kalorickou hodnotu pokrmů z rybího masa. 
• Významně ovlivňuje prevenci rakoviny střev. Rybí tuk obsahuje množství důležitých vitamínů D a A, jejichž význam je u savců nezastupitelný. 
• Dosažení preventivního efektu se předpokládá po zařazení dvou až tří rybích pokrmů za týden

Příští článek vám poradí při nákupu ryb: Nakupování ryb