Pověstná Borovanská cyklotrasa

Klikni pro zvětšení

 
Jezdíte-li spíše pro radost než pro výkon, vyzkoušejte borovanský okruh.

Borovanský okruh

Okruh prochází všemi borovanskými osadami a není delší třiceti kilometrů. Trasa je vedena po málo frekventovaných silnicích, polních i lesních cestách a je možno ji libovolně zkrátit, pokud vás únava, reptající spoluvýletníci, neodkladné povinnosti, či rozmary počasí donutí.

Trasa vede krásnou krajinou s pěknými výhledy na Novohradské a Slepičí hory i romantickým údolím Stropnice. Téměř v každé osadě na vás čeká občerstvovací stanice v podobě místního pohostinství. Tady můžete často ve stylovém prostředí nejen doplnit zásoby tekutin, ale i pojíst či jen ochutnat místní speciality (pro snazší plánování uvádíme otevírací hodiny).

Pokud pojedete s dětmi, budete jistě dělat časté přestávky, které můžete využít k vyprávění borovanských pověstí. Umístění občerstvovacích stanic je označeno písmenem R, vhodná místa pro vyprávění pověstí číslem (pověsti uvádíme jen ve zkrácené podobě, po plné verzi se ptejte v knihovně). Šťastnou cestu!
 

Borovanský mlýn: Út – Pá od 17.00, So+Ne od 12.00, o prázdninách i v Po od 17.00, Út – Pá již od 12.00
Ostrolovský Újezd: Po-Pá od 17.30, So+Ne od 16.00
Trocnov památník: květen – září Po – Ne od 9.00 do 17.00
Trocnov ves: červen – září od 11.00, ostatní od 15.00
Radostice: Út – So od 16.00, Ne od 15.00
Vrcov: Út – So od 15.00, Ne od 13.00
Hluboká: Po-Pá od 17.00, So+Ne od 14.00
Třebeč: St, Pá, So, Ne od 17.00

1. Pověst o vodníku z Borovanského mlýna. Borovanský mlýn míval také kdysi svého vodníka. Přistěhoval se z jakéhosi zbořeného mlýna. Jenže vodník se zamiloval do krásné mlynářovic Márinky a nedal ji pokoj, až ji jednoho dne pod hladinu stáhl. S pomocí vodníkovy hospodyně se Márince podařilo uprchnout a vodník byl potrestán. Mlynářská chasa vodníka chytila a za pecí usušila. Pak už měla Márinka klid.

2. Pověst o kapličce u Ostrolovského Újezda. Podle pověsti se stalo u kapličky, která tu stávala, neštěstí. Zjevila se tu jednomu sedlákovi bílá ovečka. Honil ji, ale chytit se mu ji nepodařilo. Posílil se v hospodě a s kumpány se za ovečkou vydal nanovo. Jeden z nich ji chtěl zastřelit. Když ale vyšla rána, ovečka zmizela a střelec padl mrtev k zemi.

3. Pověst o vodníku z Radvance. U rybníka Radvanec prý kdysi hrával karty místní vodník s pasákem dobytka o knoflíky. Protože to byl oblíbený rybník na koupání, ostrolovský zaříkavač se rozhodl, že vodníka vyžene. Vodník opustil rybník v kočárku taženém kočkami. Za nucené stěhování se pomstil: třetího dne se ve Stropnici utopil jeden vozka i s koňmi.

4. Rodiště husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Pomníček v místech, kde se podle pověsti Žižka narodil v dutině starého dubu, když se jeho matka ukrývala před bouří.

5. Radostice jsou opředeny řadou tajuplných příběhů. Vedle propadlé svatby, tajemných muzikantů pověsti vypráví i o místních zaříkávačkách, které uměly od nemocí pomoci, ale dokázaly také lidem škodit.

6. Pověst o propadlé svatbě. Podle pověsti se v místech zvaných Klimšovo bahno propadl vůz se svatebčany spěchajícími zkratkou přes luka k borovanskému kostelu. Zachránila se jen jedna družička, ta, která se cestou modlila. Později se říkávalo, že na bahně hrají utopení muzikanti. V místech stával také Pechanů křížek.

7. Pikov – zde podle pověsti v září 1420 odpočíval se svým vojskem J. Žižka před útokem na ledenickou tvrz Landštejn. Purkrabě měl v úmyslu tvrz i s Žižkovými vojáky vyhodit do povětří. Nálož však vybuchla předčasně a zavalila v troskách rožmberskou posádku.

8. Podle pověsti se v těchto místech v dávných dobách převáděl kočí Jakub přes nalezený brod krásné děvče – vílu. Její ruka mu však v půli brodu vyklouzla a dívka zmizela. Zůstala tak navždy zakleta v květ leknínu rozkvétající na hladině rybníka Sejkovec.

9.  Pověst o paní Rose. Podle pověsti na Borovanském vrchu stával zámek. Knížecí dcera jménem Rosa byla velice útlocitná, pravý opak svého otce. V otcově nepřítomnosti se snažila poddaným ulehčovat jejich těžký život. Mezi lid rozdělila otcovo bohatství. Vděční poddaní na památku po ní pojmenovali ranní krůpěje vody na trávě rosou.

10. K vlastním Borovanům se váže pověst o začarované stodole a utopeném zvonu. Stodola domu čp.77 prý bývala začarovaná. Za poskytnuté přístřeší potulní cikání podle pověsti očarovali stodolu kouzlem proti ohni. Stodola skutečně bez újmy přečkala vícero borovanských požárů a zanikla až stářím.

V areálu současné mateřské školy, se nacházel haltýř, studánka s léčivou vodou. Pověst praví, že když byl zrušen klášter, jeden ze zvonů, potají  odvážený z Borovan, z vozu vypadl a v haltýři se utopil. Již nikdy nebyl z bezedné studánky vytažen.

Text + obr. Cyklotrasa (mapa): Pěšinkáři
Zdroj: http://www.borovany-cb.cz/