CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
V Lišově v objektu Schwarzenberského špitálu je umístěna zajímavá výstava, vypovídající o bohaté historii města Lišova a okolí.
Muzeum v Lišově má bohatou historii; již před válkou se pyšnilo rozsáhlými sbírkami národopisné a kulturně historické povahy. V 60. letech 20. století však bylo muzeum zrušeno a sbírky byly převedeny do muzeí nadřazeného typu. Po změně režimu bylo muzeum obnoveno a dnes zve na expozici kulturní historie a řemesel, která odráží kulturu, hospodářství a řemesla v rámci každodenního života ve městě v průběhu uplynulých staletí.
Výstava postihuje nejdůležitější charakteristické rysy dějin města, které byly formovány jeho polohou a významem lokálního řemeslnicko zemědělského a tržního sídla ležícího na staré obchodní silnici z Brna a Jindřichova Hradce do Českých Budějovic.
Sbírkové předměty, fotografie i dobové listiny dokumentují každodenní pracovní i sváteční život. Jednotlivé výrobky, nářadí,výrobní náčrty a plány přibližují tradice místní řemeslnické výroby, především nábytkářství, které v uplynulých dvou staletích představovalo zdejší dominantní hospodářské odvětví. Lišovské nábytkářství bylo významné nejen v rámci někdejší československé republiky, ale nábytek zde vyráběný byl vyvážen i do zahraničí. O významu tohoto řemesla svědčí skutečnost, že v době 1. republiky bylo v Lišově na 120 specializovaných nábytkářských firem. Výstava prezentuje také tradiční rukodělnou zemědělskou výrobu v okolí města.
V muzeu jsou i krásné blaťácké kroje, které vypovídají o skutečnosti, že Lišov leží na okraji tradiční národopisné oblasti Blat. Zvláště vystavené ženské kroje jsou bohaté na typické blatské výšivky; bohatší selky je nosily do kostela a na poutě.
Muzeum nese jméno lišovského rodáka a čestného občana města Františka Miroslava Čapka, který za svůj život shromáždil cennou sbírku blaťáckých krojů a jiných národopisných předmětů a velkou část věnoval právě lišovskému muzeu.
F. M. Čapek se narodil roku 1873 jako syn řezníka a již od dětství tíhnul k historii rodného kraje. Studoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích a poté v Písku, kde se spřátelil se svým učitelem a básníkem Adolfem Heydukem. Po studiích učil na obecné škole v Lišově, kde byl i spoluzakladatelem Sokola. V roce 1919 byl jmenován českobudějovickým městským archivářem.
Činnost F. M. Čapka byla především v regionální historii, propagaci významných jihočeských osobností, ale také ve sběru národopisných materiálů velmi bohatá a různorodá. Zasloužil se o vybudování pomníku popraveného Jakuba Kubaty na hlubockých Blatech, z vlastních prostředků pomohl postavit školu ve Zbudově a mosty v Doudlebech a u Besednice.
F. M. Čapek zemřel v roce 1946 v Českých Budějovicích, kde je také pohřben.