Mezi významné osobnosti třeboňského rybníkářství patří i Mikuláš Rutard. Žil v 16. století a jeho učitelem byl Štěpánek Netolický. 

Mikuláš Ruthard stavěl své rybníky převážně na Chlumecku a v okolí Lutové. K nejvýznamnějším jeho stavbám patří rybník Staňkovský a rybník Hejtman.

Mikuláš Ruthard z Malešova (? – 1571)

Mikuláš Ruthard z Malešova (? - 1576) pocházel z vladycké rodiny od Kutné hory, odkud se pak stěhuje za svým otcem do Českých Budějovic. Majetek rodiny asi nebyl velký, neboť Mikuláš musil záhy nastoupit službu u bohatých a mocných feudálů. Na počátku 16. století byl zaměstnán u východočeských Pernštejnů, kde si osvojil rybníkářské stavební umění, které se stalo základem jeho pozdější kariéry hospodářského úředníka na jihočeských statcích. 

Objevuje se ve službách pánů Krajířů z Krajku na chlumeckém a novobystřickém panství. na Třeboňsku pro ně staví rybníky na Chlumecku a v okolí Lutové, a vytvořil z nich důmyslnou a dodnes funkční Chlumecko-Lutovskou rybniční soustavu.

Chlumecko-Lutovská rybniční soustava

Jeho prvním rybníkem je rybník Kanclíř, který začíná stavět po roce 1540 a který má nejdelší hlavní hráz na Třeboňsku 2 600 m.

Podobně jako Štěpánek řešil Mikuláš Rutard zásobování vodou již existujících rybníků a také rybníků připravovaných. V tomto případě byla zdrojem vody říčka Hostice (Koštěnický potok), která protékala Kanclířem, a dále meandrovala nevyužitelnými bažinami k Lužnici. Ruthard se rozhodl k razantnímu vodohospodářskému zásahu. Přeložil řečiště Hostice jižním směrem a zaústil jej asi o 3 km výše proti proudu Lužnice. Tím si otevřel možnost k vybudování dalších rybníků na pravém břehu toku (Kukla malá, Kukla velká, Vizír). 

Na odvodněném území pak vznikají protějšky stávajících rybníků (po roce 1520 –Jezero, Hospodář, Podsedek, Žofie), rybníky Nové Jezero a Nový Hospodář. Postupně je vybudována svodnice a vzniká řada doplňujících rybníků z nichž nejvýznamnější je Humlenský.

Rybníky staví i na druhé východní straně panství. Vznikají zde rybníky Svobodnice (Svobodný), Podskalnice (Skalice), Medenice (Ličovská), dále na levém břehu Purkrabí, Bartoňcovo Bláto (zaniklo 1542), Točník a Svízelkov (zanikl před 2. světovou válkou).

Stavba rybníka Staňkovský

Významnou Ruthardovou rybniční stavbou důležitou pro svou retenční funkci na povodí Hostice byla stavba rybníka Staňkovského zvaného původně Soused, na znamení dobré vůle mezi Volfem Krajířem a Jáchymem z Hradce.

Hradecký Soused byl následně přejmenován na rybník Kačlehy. Zakládání se neobešlo bez problémů především pro nevyzpytatelnost velkého povodí říčky Hostice. Přesto byla stavba Staňkovského dokončena a dodnes plní význačnou úlohu, spíše než vodního díla, malé přehrady neboť je se svými 6,3 mil m3 vody a průměrnou hloubkou 6 m nejhlubším rybníkem v ČR.

Na konci padesátých let 16. století dokončil Ruthard rybník Hejtman čímž završil unikátní Chlumeckou soustavu rybníků, která je dodnes ozdobou celého Třeboňska.

Třístupňový chov Kapra

Mimo vlastní stavbu rybníků byl o Mikuláš Ruthard i vynikajícím fišmistrem. Jeho třístupňový chov kapra – plůdku, násady a tržní ryby. Tento plán přežil s malými Krčínovými obměnami až do 19. století kdy ho akceptoval zřejmě Horák a nepochybně i Šusta.

Ruthard v Třeboni

Po smrti pana Volfa Krajíře v roce 1554 sloužil Mikuláš Ruthard ještě krátký čas jeho synům, a poté se usídlil na svém dvorci v Lutové. 

Roku 1569 se Ruthard nepohodl při stavbě nového poplužního dvora Dvorce s novopečeným regentem rožmberského panství Jakubem Krčínem, který ho v roce 1570 bez ohledu na jeho dosavadní zásluhy i zkušenosti propustil.  Zestárlý Mikuláš Rutard Krčínovi ustoupil a rožmberské služby opustil. S Třeboní a okolní krajinou se však nerozloučil, svůj dům v Lutové prodal Vilému z Rožmberka, a zbytek svého života prožil ve svém domě na třeboňském náměstí, který dodnes nese jeho jméno.

Tip Třeboňska.cz:

Chcete-li osobně poznat dílo tohoto velkého rybníkáře, projděte si naučnou stezku Mikuláše Rutharda.