CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Kostel sv. Maří Magdaleny v obci Majdalena s gotickými prvky stojí na místě, kde kdysi stávala poustevnická kaple přestavěná na kostel ve 14. století snad některým pánem z rodu Vítkovců či Rožmberků, kteří v dávných časech nad touto krajinou vládli. Střední část kostela pochází - dle vyrytého letopočtu z roku 1035, ale odborníci se uvažují o možném vypadnutí z letopočtu písmene D (500)...
Kaple původně stála o samotě v hlubokých lesích, stejně jako asi 3 km vzdáleny poutní kostel sv. Barbory (již dnes neexistuje). Takto zakreslené oba poutní kostely lze vidět na mapě z roku 1711 na zámku v Třeboni.
Roku 1535 byl kostelík sv. Maří Magdaleny přestavěn a zvětšen stavbou zadních částí. Roku 1603 daroval Petr Vok z Rožmberka tento chrám i s okolními lesy a lukami městu Třeboni jako náhradu za škody způsobené při stavbě hráze rybníka Rožmberk. Roku 1619 byl kostel zpustošen a vydrancován od Švédů. Roku 1723 byly zřízeny a posvěceny dva postranní oltáře, vpravo sv. Augustina, vlevo sv. Anny. V roce 1728 byly do kostela pořízeny varhany. V 19. století byla loď chrámová prodloužena o 5,5 m.V roce 1990 byl kostel vykraden a přišel o část interiéru.
Kostel byl filiálním k děkanskému kostelu v Třeboni. V době pojosefínské, kdy byly rušeny osamělé poutní svatyně a naopak zřizovány kostely farní, obyvatelé požádali roku 1788 o duchovního správce. Z důvodu malého počtu jim to bylo odepřeno, až v roce 1859 zde byla zřízena samostatná farnost. Od roku 1946 je farnost neobsazena a je spravována z Třeboně.
Tento prostý kostelík je pamětihodný tím, že v něm byly umístěny více než dvě stě let tabulové obrazy Mistra třeboňského oltáře z augustiníánského kláštera v Třeboni , poklad českého gotického malířství (obrazy dnes jsou v Národní galerii v Praze).
V srpnu 2002 postihla Majdalenu jedna z největších povodní, kterou kdo kdy pamatoval. Velmi poškozen zatopením byl i kostel. Dky podpoře z celé republiky byl kostel opraven a pořízeny i nové lavice.