CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Josef Šusta
(1835 – 1914)
Josef Šusta (1835 – 1914) významně ovlivnil rybníkářství střední Evropy. Jeho systém opatření ke zvýšení úživnosti ryníků je dodnes používán. Svým významem se řadí mezi velké rybníkáře Třeboňska.
Josef Šusta pracoval ve druhé polovině 19. století na Třeboňsku ve schwarzenberských službách jako vrchní správce třeboňského velkostatku. Významně se zasloužil o oživení rybničního hospodaření na Třeboňsku.
Za konec Zlatého rybníkářského věku na Třeboňsku bývá označován odchod Jakuba Krčína z rožmberských služeb r. 1590, resp. úmrtí posledního Rožmberka Petra Voka r. 1611.
Schwarzenberkové získali třeboňské panství v roce 1660. Sice rychle pochopili význam tradičního rybničního hospodářství, ale ani jejich politika nezabránila mnohdy negativnímu vlivu nových metod vysoušení rybníků a přechodu k polnímu hospodaření na vesměs málo úrodné půdě. Do druhé poloviny 19. století vstoupilo rybníkářství s méně než polovinou někdejší plochy. Příchází však nová generace odborníků, k nimž patří především Josef Šusta. A právě ten se mj. zasloužil o obnovu některých rybníků v Nadějské rybniční soustavě.
Josef Šusta (1835 – 1914) svým dílem významně ovlivnil rybníkářství střední Evropy ve druhé polovině 19. století. Jeho systém opatření ke zvýšení úživnosti rybníků cestou hnojení a hydromelioračních zásahů je dodnes používán a je základem polopřirozeného chovu ryb na Třeboňsku. Zavedl také umělé přikrmování ryb a rozšířil chované druhy o síha severního (marénu). Svým významem se tak řadí mezi velké rybníkáře Třeboňska - Štěpánka Netolického, Jakuba Krčína z Jelčan a Mikuláše Rutharda z Malešova.
Pomník Josefu Šustovi byl postaven na hrázi rybníka Svět v roce 1928 podle návrhu prof. V. Suchomela. U tohoto pomníku končí naučná stezka Cesta kolem Světa.