Jiříkovo údolí

Dvacet kilometrů jižně od Třeboně při cestě na Nové Hrady míjíme zajímavé místo s názvem Jiříkovo údolí. jedná se o osadu, která je však v současné době více známá především jako přírodní rezervace, spadající pod CHKO Třeboňsko. 

Jiříkovo údolí - trocha historie 

Jiříkovo údolí je dnes známo především jako přírodní rezervace, ale v minulosti  více proslulo jako sklárna hraběte Buquoye, o níž nechybí zmínka snad v žádné sklářské učebnici a příručce. Sklářská osada Jiříkovo údolí dostala název po svém zakladateli - doktoru Jiřím Františku hraběti Buquoyovi, přírodovědci, který v roce 1804 objevil výrobu nenapodobitelného černého hyalitového skla. Patent na toto černé sklo, které bylo v Jiříkově údolí vyráběno, obdržel Buquoy v roce 1817. V roce 1819 vynalezl červený hyalit.

Sklárna uprostřed hlubokých lesů byla založena na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, protože zde byl k dispozici písek i palivo v podobě dřeva a kvalitní černé rašeliny.  Začátkem 19. století  byla osada hojně osídlena, a proto v této době zde byl  postaven kostelík ,a  škola. V druhé polovině 19. století začal být provoz ve sklárně omezován. Objekty sklárny i ostatní budovy byly postupně bourány, ale přesto se zde pracovalo až do třicátých let 20. století. Potom byly objekty sklárny zbořeny a rozprodány jako stavební materiál. Tajemství výroby hyalitového skla si staří skláři vzali sebou do hrobu. Říká se, že přestože je známo  složení, nikomu se je nedaří vyrobit... 

Za první republiky  měla sklárna - dá se říci - větší význam jako turistická atrakce než jako producent skla. Veřejnosti přístupná stará sklárna a okolní na nejvyšší úrovni intenzivně obhospodařované hluboké lesy  byly častým oblíbeným cílem turistů a  školních výletů. Na západní straně od Jiříkova Údolí, na křižovatce dlouhých rovných (kočárových) cest, mohli turisté vidět vysoký bílý obelisk, nazývaný Bílá věž (podle zpráv z počátku 20. století byl vysoký 30 m a byl vidět až z 8 km vzdáleného novohradského zámku). Nyní je na křižovatce lesní bouda a kámen s nečitelnými daty z počátku 19. století.

Velkým lákadlem pro obdivovatele přírodních zajímavostí zde už od počátku 20. století bylo rozsáhlé rašeliniště zvané Červená slať, kde se dobývaly borky k topení. Po ukončení provozu ve sklárně byla v roce 1933 část Červené slatě vyhlášena chráněnou přírodní oblastí. V roce 1952 se 40 ha rašeliniště oficiálně stalo chráněným územím Červené blato. 

V roce 1945 v Jiříkově Údolí bylo kolem dvaceti obyvatel, většinou německé národnosti, kteří po válce zmizeli. Posledním obydleným domem byla do počátku sedmdesátých let hajnice. Neobydlené budovy byly zbořeny, zůstal kostel, hájovna a dvě chalupy, které využíval státní lesní závod jako sklady.

Po roce 1968 se z kostela stala rekreační chalupa. Bývalá útulná stará hájovna na severním okraji Jiříkova Údolí, byla po roce 1990 velmi necitlivým způsobem přestavěna na letní penzión a hostinec.

Osada Jiříkovo Údolí je bez stálých obyvatel. Správně patří do obce Petříkov.

Zdroj: http://www.petrikov-obec.cz