František Heřmánek

Třeboňský rodák František Heřmánek byl český spisovatel, básník a rozhlasový pracovník první poloviny 20. století.

František Heřmánek (1901 Třeboň - 1946 Praha)

František Heřmánek se narodil 2. srpna 1901 v Třeboni. Vystudoval třeboňské osmileté gymnázium, a po maturitě odešel do Prahy studovat Filosofickou fakultu na Karlovu univerzitu. Studium nedokončil, ale odjel na pár let do Francie. 

Po návratu se usadil v Brně a pracoval v brněnské redakci Československého rozhlasu. Za okupace, mezi lety 1939 - 1945 žil v Tišnově v dnešním okrese Brno-venkov. Živil se rovněž jako dopisovatel Lidových (za okupace tzv. Svobodných) novin. 

Zemřel předčasně v roce 1946 ve věku 45 let na infarkt srdce. Zemřel ve Všeobecné nemocnici v Praze, do které přijel, aby si v hlavním městě našel bydlení a mohl se zde zapojit do kulturního dění.

Dílo Františka Heřmánka

Heřmánek již ke konci života byl označován jako první propagátor Třeboně a pěvec jeho krásného okolí,  básník svého kraje a jeho lidu. Navíc - dá se říci - objevil pro literaturu postavu Krčína.

František Heřmánek debutoval jako básník sbírkou Světla ve tmě (1924), psané v duchu proletářské poezie. Prozaickým debutem je generační román Kohout lásky (1933), zatížený přílišnou lyričností a malou textovou soudržností.

Ve třicátých letech se v souvislosti s působením v brněnské redakci soustřeďuje na rozhlasová pásma, hry a fejetony, které poté vydal ve sborníku Větru napsáno (1938).

Skutečných literárních úspěchů Heřmánek dosahuje až za okupace, kdy se soustředí na historii rodného Třeboňska. Dobově velmi populární byly romány Racek se vrací (1941) a Bílý vřes (1943), ale   jednoznačně vrcholem Heřmánkova díla je trojice posledních děl:  

• U bratra celého světa (1944) – rámcová novela zasazená do 16. století. Kumpáni sešlí v krčmě zvané Na Daskabátě si vyprávějí příhody o svých životech a především o kouscích veselého "jihočeského enšpígla", probošta Kozky. Pro svou kompozici příběhů v příběhu bývá dílo označované za český Dekameron.
• Srdce zůstalo (1945) – povídkový soubor z doby posledních Rožmberků.
• O nesmrtelném regentovi (1949) – posmrtně vydaný sborník povídek a miniatur o regentu rožmberského panství a legendárním rybníkáři Jakubu Krčínovi.

Františka Heřmánka postihl po smrti osud řady regionálních autorů; jeho dílo bylo v podstatě zapomenuto a žilo jen výběrově v paměti kraje. Znovuobjeveno bylo v 70. letech, kdy vyšly jeho nejúspěšnější povídkové knihy U bratra celého světa a O nesmrtelném regentovi.

František Heřmánek a Třeboň

F. Heřmánek je pochován v urnovém háji na hřbitově v Třeboni. Náhrobek zdobí jeho socha ve splývavém šatu, třímající autorovo dobově nejpopulárnější dílo, román Racek se vrací.

Město Třeboň na počest tohoto rodáka pojmenovalo jednu z ulic města - Heřmánkova ulice.

V roce 2007 byla v Třeboni na rodném domě Františka Heřmánka odhalena pamětní deska. Je v bývalé Kostelní, později Školní, a nyní Husově ulici č. 11, kde žil a pracoval k literárnímu ztvárnění svého města a kraje, které tolik miloval.