Ema Destinnová

Ema Destinnová
1878  v  Praze – 1930 v Českých Budějovicích

Ema Destinnová - pěvkyně světové úrovně, herečka, spisovatelka. Žena velice inteligentní a vzdělaná, s hlubokým zájmem o divadlo, hudbu, literaturu a výtvarné umění. Se smyslem a láskou k přírodě, starožitnostem a kuriozitám, kterých měla i na strážském zámku bezpočet.

Život Emy Destinnové

Ema Destinnová pocházela z rodiny dobře známé a vážené v pražské vlastenecké společnosti. Její původní jméno znělo Emílie Pavlína Kittlová. Vyrůstala v rodině velice zámožné. Ema svůj krásný hlas získala jako dědictví po své matce, která krátce zpěv studovala a měla i angažmá v pařížské opeře.

Ema Destinnová byla členkou Národního divadla v Praze, Dvorní opery v Berlíně a Metropolitní opery v New Yorku. Vystupovala po celém světě v operách mnoha známých hudebních skladatelů. Při angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku zpívala například po boku Enrica Carusa.

Mezi nejvýznamnější role patří Mařenka z Prodané nevěsty, Milada z opery Dalibor, Aida, Carmen, Salome a další. 

Když v roce 1915 odjela koncertovat do Ameriky chtěl využít  odboj možnost, jak dopravit za hranice důležité informace. Když se Ema Destinnová v roce 1916 z Ameriky vrátila do Čech, čekala ji na hranicích c. k. rakouská policie. Od té doby byla pod soustavným dohledem a měla přísný zákaz vycestovat za hranice Rakouska. Uchýlila se na svůj zámek ve Stráži nad Nežárkou.

V posledním roce 1. světové války, 1918, se Destinnová opět vrátila na české scény a všude slavila úspěchy. Na konci koncertů zpívala českou národní hymnu Kde domov můj, čímž vyjadřovala na svých vystoupeních národní cítění.

Pobyt Emy Destinové ve Stráži nad Nežárkou

Ema milovala přírodu a rybaření na Třeboňsku.

Na zámku ve Stráži nad Nežárkou, k němuž později přikoupila mlýn a vilu, a ke kterému patřily lesy, několik rybníků, pivovar a lihovar, se usídlila již na vrcholu své slávy a díky ní je městečko v kulturních kruzích známé dodnes. Zde také napsala román Ve stínu modré růže o životě předchozích majitelů Stráže.

Celý život toužila po lásce, v r. 1923 se dokonce vdala za mnohem mladšího muže zcela jinak založeného než ona. Manželství se nevydařilo, Destinová se stále více stranila lidí a obracela se k přírodě. 

Zemřela v lednu r. 1930 na mozkovou mrtvici. Je pohřbena na pražském Vyšehradě, na hřbitově českých velikánů. 

Zajímavosti

• Po její smrti nechal její přítel statkář Vladimír Hofbauer ze Stříbce u Nové řeky vybudovat žulový  pomníček . Tento pomník naleznete na cyklostezce s názvem Stezkou Emy Destinnové.
• Ema Destinová vystoupila několikrát i v třeboňském divadle J. K. Tyla.
• V roce 1925  ji na zámku ve Stráži navštívil i T. G. Masaryk.

Život Emy Destinnové na Třeboňsku připomíná stálá expozice na strážském zámku.