CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
V Třeboni na Masarykově náměstí stojí jistě za návštěvu empírové divadlo, jedno z nejstarších měšťanských divadel v Čechách.
Divadlo v Třeboni bylo postaveno v roce 1832. Současný interiér divadla však pochází až z roku 1872 a dnes je klenotem divadelní architektury. Součástí výzdoby je i umělecky cenná opona z roku 1872.
Unikátní stavba třeboňského divadla je logickým vyústěním bohaté divadelní tradice v Třeboni.
Na počátku vzniku třeboňského divadla stála nešťastná náhoda - požár z 12. července roku 1781, který byl v Třeboni tím vůbec největším v historii města. Nepozorností řemeslníků tehdy začalo hořet na kostelní věži. Za své vzalo 71 domů s radnicí a pivovarem. A právě na místě bývalého pivovaru vznikla po více než padesáti letech od požáru nová stavba – divadlo.
Třeboňské divadlo bylo slavnostně otevřeno 8. dubna 1833 v prostorách někdejší sladovny městského pivovaru. (Městský pivovar byl postaven současně se stavbou nové radnice v jejím zadním traktu, avšak po požáru roku 1781 zůstal v sutinách. A právě prostor někdejší sladovny tohoto pivovaru si vybrali roku 1832 třeboňští měšťané k vybudování divadla.)
V hledišti je zavěšen dřevěný zlacený lustr z buquoyských skláren na Novohradsku. Malířská výzdoba stropu a stěny nad jevištěm jsou dílem píseckého malíře F. Skály, který roku 1872 vytvořil také malbu na hlavní oponě s alegorickým výjevem příchodu Apolla s bohyněmi Thalie a Melpomené a s družinou do města. Tato opona je jedna z nejstarších divadelních opon v Česku.
V nově postaveném divadle se představil loutkař Matěj Kopecký. V divadle svého času také vystoupila Ema Destinová, a prý i Antonín Dvořák.
Divadlo je pojmenováno na paměť dvou hostování J. K. Tyla a jeho divadelní kočovné společnosti v Třeboni (1852, 1856).
Fotografie opony byla součástí velké putovní výstavy fotografií Malované opony, realizovaná Muzeem českého amatérského divadla 2007–2010.
Dvě recenze z výstavy:
„Oponu s námětem Múz vznášejících se nad Prahou, mytickým centrem národního obrození, pojal František Skála v podobě barokních apoteóz světců. Návaznost na barokní konvence dokládá i nezvyklé rozhrnutí opony k jedné straně bez ohledu na divadelní praxi roztahování opony ze středu do strany. K baroku odkazuje i vznášející se andělíček, který oponu roztahuje. Vzestup Múz na nebe je ovšem sekularizován: skupinu Múz zastupujících jednotlivé uměny nesou na nebe letící labutě, pro božskou emanaci zde místo není. Primitivní provedení opony převádí ambiciózní tematiku z kontextu vysoké kultury do roviny lidové.“ Tomáš Vlček
„Skálova opona je patrně jednou z nejstarších měšťanských opon. Pod vznášejícími se alegorickými postavami ztělesňujícími Divadlo, Hudbu a Malbu se otevírá pohled na panoráma Prahy. Praha je zde patrně připomenuta jako příklad a vzor bohatého kulturního života.“ Milan Kreuzzieger
Divadlo je dodnes hojně využíváno. V devadesátých letech minulého století byl při částečné rekonstrukci vytvořen i bezbariérový vstup (výtah) a před několika lety byly při stavbě „sousedícího“ loutkového divadla upraveny vstupní prostory.
Poslední rekonstrukcí prošlo divadlo v roce 2017. Proběhla velká adaptace hlediště, při níž kromě nové podlahy došlo k výměně a úpravě rozmístění sedadel v přízemí, výměny židlí v lóžích a úpravy lavic na galerii. Úpravami došlo k logickému úbytku míst, z 304 na 271. Byly provedeny i nové elektrorozvody a vzduchotechnika.
Divadlo dnes spravuje městské kulturní středisko, které zde pravidelně pořádá divadelní a koncertní představení a v sezóně zajišťuje prohlídky divadla s průvodcem.
Třeboňští ochotníci - soubory Kajetán a Spolek loutkařů
Od jeho slavnostního otevření v roce 1833 divadlem prošla řada zvučných uměleckých jmen i vynikajících uměleckých souborů. Divadlo divadlem ale nedělají VIP osobnosti, vytvářejí ho především místní nadšenci, jejichž srdce bijí pro divadlo.
V Třeboni máme to velké štěstí, že se divadlo stalo zázemím pro divadelní ochotníky z Divadelního spolku Kajetán a loutkáře ze Spolku třeboňského loutkového divadla. Bez nich by rozhodně nebylo tím, čím je.