CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Jste-li na Třeboňsku více dní, určitě si nenechte ujít návštěvu zámku Červená Lhota, který se nachází necelých 40 km severně od Třeboně. Jste-li zdatnější cyklisté, můžete vyrazit z Třeboně na zámek na kole.
Pozvánka na zámek Červená Lhota
Pohádkový zámek Červená Lhota je starobylým šlechtickým sídlem, doloženým již roku 1465. Stojí na skalním hřbetu jen o málo větším než základy budovy propojením jednotlivých staveb starší tvrze kolem téměř čtvercového nádvoří.
Tato původně gotická tvrz byly v renesanci vystřídána zámkem, jehož podoba se několikrát výrazně změnila. Dnešní vzhled dala zámku přestavba z let 1902 - 1910, kterou vedl významný vídeňský architekt Humbert Walcher z Moltheimu.
Na zámku se vystřídala řada majitelů, z nichž je vedle stavebníků rytířů Kábů z Rybňan třeba připomenout slavný hraběcí rod Slavatů a především posledního majitele knížata Schönburg-Hartenstein. Zámecká expozice se vrací do doby těchto posledních majitelů, kterými byl kníže Josef Alexandr Schönburg – Hartenstein s manželkou Karolinou, rozenou princeznou z Liechtensteinu. a představuje pozoruhodné interiéry, které přes nepohodlí staré renesanční dispozice byly obývány až do roku 1945.
V roce 1901 založil kníže Johann Schönburg na rozloze čtyř a půl hektaru zámecký park, do jehož romanticky členěného terénu dal vysázet vzácné druhy dřevin. V parku stojí zajímavá zámecká kaple - jednolodní kostelík Nejsvětější Trojice z poloviny 16. století, která má v interiéru dochované původní fresky a představuje místo posledního odpočinku některých zdejších majitelů.
Historie Červené Lhoty
Na místě dnešního zámku stávala původně gotická tvrz, tvořená třemi samostatnými budovami. V roce 1530 koupil panství rytíř Jan Kába z Rybňan, který zde chtěl vybudovat pohodlný renesanční zámek. Vedením stavby pověřil italského architekta Giovanniho da Spazia, zvaného též Hons Vlach, autora budějovické radnice a pravděpodobně i pražského Belvederu. Při přestavbě v letech 1542 – 1555, začlenil Spazio původně samostatně stojící staré budovy do nové čtvercové dispozice s drobným dvorem a nádvorní arkádou. Při úpravách terénu byla také pravděpodobně odtěžena skalní šíje a údolí přehrazeno sypanou hrází. Vznikl tak rybník, obklopující zámek.
V roce 1597 prodali Kábové Lhotu Vilému Růtovi z Dírné. Poté zámek chvíli vlastnil italský důstojník Antonio Bruccio a roku 1621 zámek od královské komory koupil Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a připojil ji k rozsáhlému hradeckému panství. Červená Lhota tak načas stala oblíbeným letohrádkem slavatovské rodiny a byla proto v polovině 17. století barokně přestavována. Ve východním křídle byl vybudován honosný sál s bohatou štukovou výzdobou, přistavována věž a průjezd byl vyzdoben nástěnnou malbou.
Po vymření Slavatů v roce 1691 střídala Červená Lhota často majitele. V roce 1835 koupil panství Eduard Schönburg – Hartenstein a v majetku této rodiny zůstala Červená Lhota až do roku 1945. Schönburgové dali v letech 1841 – 1863 zámek romanticky upravit v novogotickém slohu. Na přelomu století zámek zdědil významný diplomat Johann Schönburg, který se za účasti architekta Humberta Walchera z Molheimu pokusil v letech 1901–10 rekonstruovat ideální renesanční podobu zámku.
Pár kilometrů od zámku Červená Lhota je město Deštná, které má několik unikátních památek a dvě zajímavá muzea. jste-li v těchto končinách, doporučujeme jej k návštěvě.