CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
Julius Bronislav Kocipiňski není třeboňský rodák, ale od roku 1892 žil a působil dlouhá léta v Třeboni, a zanechal zde významné stopy v podobě mnohých svých fotografií, a to jak ateliérových tak záběry z exteriéru. Zemřel v Třeboni v roce 1919.
Kocipiński Bronislav se narodil v roce 1864 v Haliči (Polsko a Ukrajina), a od roku 1892 žil v Třeboni. Zde se také v roce 1893 v místním kostele sv. Jiljí oženil s Matyldou Hrubou, dcerou provazníka z Veselí nad Lužnicí. V roce 1895 se jim narodil syn Bronislav, a v roce 1899 dcera Marie Žofie. Té byl za kmotra místní známý Jan Tesař, který se za dva roky poté stal majitelem rohového domu na třeboňském náměstí, tzv. Vratislavského domu. Tesař poté v tomto domě rodinu Kocipiňských ubytoval, a zde také v roce 1919 fotograf Bronislav K. zemřel.
Bronislav Kocipiňski po příchodu do Třeboně v roce 1892 bydlel u Zlaté stoky v domku přistavěném vedle budovy jindřichohradecké brány. Zde také hned založil fotoateliér Julia Bronislava Kocipiňského, a ten provozoval až do své smrti v roce 1919.
Po jeho smrti fotoateliér vedla manželka Matylda, a po její smrti v roce 1935 dcera Marie, provdaná Kočí. Ta bydlela v Rožmberské ulici a podnik vedla až do znárodnění.
V meziválečné době byl fotoateliér přestěhován na druhou stranu Zlaté stoky a začátkem padesátých let přešel pod komunální služby MNV Třeboň s všeobecným pojmenováním Fotoslužba.
O tom, že jeho fotky s logem zdejšího fotografického ateliéru Bronislava Kocipińského jsou dodnes zajímavé, unikátní a vypovídající o době vzniku, svědčí fakt, že jsou nejen v mnoha rodinných albech, ale řada fotografií je k vidění i na třeboňském gymnáziu. Nutno dodat, že Kocipińského dokumentace města i doby mohla být mnohonásobně bohatší, kdyby jeho negativy byly v padesátých letech lépe uchovány.
V roce 2019 v třeboňské Muzeum a Galerie uspořádali výstavu fotografií pod názvem Vzpomínka na starou Třeboň.