Bošilecký rybník

Bošilecký rybník je označován jako nejstarší jihočeský rybník. Je to rozlehlý rybník v severozápadní části CHKO Třeboňsko u vesnici Bošilec, jihozápadně od Veselí nad Lužnicí.  Nad odtokem Bošileckého potoka z rybníka se nachází klenutý mostek, známý z jihočeské písně "Na tom bošileckém mostku".

Rybník svou rozlohou 200 ha je devátým největším rybníkem na Třeboňsku. Zdrojem vody je Dynínský potok, ale naháněn je také od rybníku Kvíčadlo, jenž má vodu z náhonu od Zlaté stoky. 

Z historie rybníka Bošilecký

Existence Bošileckého rybníka je písemně doložena již v roce 1355. Za husitských válek došlo k poškození rybníka prokopáním hráze a rybník zpustl, avšak v roce 1430 byl obnoven.

Rybník původně neměl žádné své pořádné pramenné přítoky, a proto se v něm zvláště v období sucha voda kazila či vysychala. To vyřešil Štěpánek Netolický postavením Zlaté stoky v letech 1508 - 1518, která uměle napájí rybník Bošilecký dodnes. 

Rybník Bošilecký dnes, pozvánka na výlov

Tento rybník je chovný a patří nejen na Třeboňsku, ale v celých Čechách již tradičně mezi nejúrodnější, neboť se svým hospodářům pravidelně odměňuje vysokými výlovy kaprů. Loví se zpravidla jednou za dva roky na podzim; a protože to bývá jeden z posledních výlovů kaprů na vánoční stůl, bývá to až v listopadu.

Koukněte na fotky z výlovu 2005, a co bude vůbec nejlepší?! Přijměte aktuální pozvánku na výlov Bošileckého. Jste zváni.

Příběh z Bošileckého mostku

Nad odtokem z Bošileckého rybníka stojí slavný „bošilecký mostek“, známý z lidové písně o dvou nešikovných panenkách. Co se na můstku přihodilo?

Kdysi stávala u výpusti z rybníka hospoda. Říkalo se ji „knížecí“, protože se do ní jezdilo bavit panstvo z Třeboně. Tehdy patřilo k oblíbeným kratochvílím panstva i hraní vrhcábů čili kostek. Při hře občas došlo k rvačce. Jednou se takhle sepraly dvě slečny a vznikl z toho popěvek, který situaci jasně popisuje:

Na tom bošileckém mostku
Hrály si dvě panny v kostku
Hrály hrály hrály
Až se obehrály
Shodily se z mostku…

Místní odhadují, že k události mohlo dojít někdy v 19. století. Původní knížecí hospoda dnes už nestojí, na jejím místě vyrostla jiná. Dnes už nefunguje ani tato hospoda, v jejích prostorách je obecní úřad.