CD Třeboňští pištci - Aj, růže rozvila se
(s DPH)
K významným památkám v Třeboni patří augustiniánský klášter s děkanským kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí
Klášter vznikl v r. 1367, kdy Rožmberkové požádali pražské arcibiskupství o povolení přeměny třeboňské fary na klášter kanovníků sv. Augustina. Během dalších dvaceti let vyrostl na místě starého farního kostela gotický klášterní chrám sv. Jiljí.
Touto stavbou Rožmberkové chtěli, aby se stala Třeboň centrum české vzdělanosti a kultury na jihu Čech, což se jim ve své době povedlo.
Když za vlády Josefa II. došlo k hromadnému rušení klášterů, třeboňští kanovníci doufali, že zrušení uniknou, protože císař ještě r. 1784 potvrdil klášterní privilegia. Nicméně 16. listopadu 1785 se dostavila do Třeboně komise a přečetla zrušovací dekret. V následujících dnech byla pořízena inventura majetku kláštera a 16. dubna 1786 museli kanovníci klášter opustit.
K severní straně kostela přiléhá jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou z konce 14. století, dochovanou v téměř neporušené podobě. Všechny čtyři stěny směřující do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety.
V chodbě nejvíce upoutají překrásné kružby gotických oken a nástěnné malby z konce 14. až 16. století. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení.
Uprostřed křížové chodby je rajská zahrada se studnou.
Nádvoří kláštera tvoří komplex budov většinou barokního slohu z 18. století. Výjímkou je budova s gotickou kaplí sv. Vincence, kterou nechal roku 1380 postavit Petr z Rožmberka. Kaple nejprve sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a roku 1395 byla darována klášteru. (Dnes je kaple součástí schodiště bytového domu).
Uprostřed klášterního nádvoří je kamenná kašna z konce 17. století.
Západní trakt bývalého kláštera slouží od r. 2014 – po té co jej opustil Městský úřad v Třeboni – potřebám Státního oblastního archivu v Třeboni.
Zajímavostí je propojení kláštera s místním zámkem. Je to tzv. Dlouhá chodba, která vede přes Budějovickou bránu. V současnosti je zazděna.
Klášter v Třeboni je chráněn jako národní kulturní památka.
Z vybavení klášterního kostela se za nejcennější považují dvě umělecká díla:
Třeboňskou Madonu velmi proslavil český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Jaroslav Seifert, který po návštěvě Třeboně v roce 1946 napsal oslavnou báseň Prsten Třeboňské Madoně. Tuto báseň můžeme v Třeboni v kostele slyšet recitovat o Noci kostelů.