Historie Třeboňska

První osídlení Třeboňska

Původní močálovitou krajinu Třeboňské pánve s rozlehlými lesy po staletí protínaly pouze nečetné obchodní stezky. První zmínky o osídlení oblasti sahají až do 12. století, kdy na jedné z těchto stezek vznikla malá osada či dvorec – budoucí město Třeboň. K prvním majitelům rozlehlého území patřil podnikavý Vítek z Prčic z rodu Vítkovců, který jej získal přímo od krále za zásluhy.

Třeboňsko za vlády Rožmberků

V roce 1366 se vlastníky třeboňského panství stali bratři z Rožmberka, za jejichž vlády nabylo město Třeboň i celé panství významu i bohatství. Páni z Rožmberka založili klášter v Třeboni, v roce 1376 bylo Třeboni uděleno právo měst královských a v roce 1378 byla od krále Karla IV. získána výsada na dovoz soli. Je to také období, kdy byli na Třeboňsku zakládány první rybníky (např. rybník Dvořiště – r. 1367).

Výrazný rozvoj zažilo Třeboňsko v druhé polovině 15. století za působení Petra IV. z Rožmberka (1462 –1523), který velmi podporoval hospodářské podnikání na svém panství, zejména pak rybníkářství. V jeho službách sloužil Štěpánek Netolický, který jako první vložil do budování rybníků na Třeboňsku systém. Jeho nejslavnějším dílem je umělý kanál Zlatá stoka.

Největšího rozkvětu dosáhlo Třeboňsko v 16. a na začátku 17. století za vlády posledních Rožmberků, bratrů Viléma z Rožmberka (1535 – 1592) a Petra Voka z Rožmberka (1539 – 1611). Velkou zásluhu na tomto hospodářském rozmachu měl regent třeboňského panství, Jakub Krčín z Jelčan, který zde kromě dalších rybníků vybudoval vrchnostenské pivovary, zemědělské dvory a ovčíny, panské mlýny či sklářské hutě.

Těžké období třicetileté války

Krátce po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 postihlo obyvatele třeboňské panství na desítky let strádání, jehož předzvěstí byl velký požár v Třeboni v roce 1618. Město Třeboň i pozemky přešli dědictvím na Švamberky, ti je však záhy ztratili pro účast na stavovském povstání a tak se celé panství dostalo do rukou rodu Habsburků. V době 30. války zažilo město několik vojenských útoků a na celém panství vznikly značné škody. Další ranou byla velká morová epidemie v roce 1640.

Třeboňské panství v rukou Schwarzenberků

V roce 1660 se vlastníkem Třeboně a přilehlých pozemků stal kníže Jan Adolf za Schwarzenberku. Panství se jen pomalu začalo vzpamatovávat z válečných ran, navíc město Třeboň bylo opakovaně postiženo požáry. V 80. letech 19. století vzniká jedna z nejvýznamnějších památek Třeboňska – Schwarzenberká hrobka. Druhá polovina 19. století je i obdobím, kdy bylo opět oživeno hospodaření na třeboňských rybnících a to především zásluhou Josefa Šusty. Rod Schwarzenbekrů působil na třeboňském panství až do 2. světové války.

Novodobá historie Třeboňska

Na Třeboňsku se do současnosti díky důmyslným krajinářským a vodohospodářským úpravám našich předků zachovaly výjimečné přírodní i technické památky. Například se zde dodnes zachovaly rybniční soustavy v takové podobě, v jaké existovaly už na přelomu 16. a 17. století.

Nejvýznamnější technické a kulturní památky Třeboňska jsou pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví od roku 2003 na čekací listině seznamu světového dědictví UNESCO. Mimořádné přírodní hodnoty vedly k zařazení Třeboňska do sítě biosférických rezervací v roce 1977 a vyhlášení CHKO Třeboňsko v roce 1979.